Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Vypracované otázky k magisterským státnicím z předmětu Evropské a mezinárodní právo
Vypracované otázky k magisterským státnicím z předmětu Evropské a mezinárodní právo
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 1 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11885 |
| Poslední úprava 09.04.2018 |
Zobrazeno 1 407 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
14 Kreditů - kvalita:
91,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:CEVRO Institut
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Evropské a mezinárodní právo
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:13 stran
1. Základní pojmy: pojem mezinárodního práva. Vymezení vůči vnitrostátnímu právu.
• Je to systém právních norem, které upravují vztahy mezi státy a jinými mezinárodními subjekty. Je to soubor právních norem, ze kterých plynou jak práva, tak povinnosti a tyto normy jsou adresovány subjektům mezinárodního práva. Hlavním subjektem je stát, může jít také ale také o mezinárodní vládní organizace. Kdekoli je společnost, je také právo. Pokud bude fungovat určitá podoba mezinárodní společnosti, budou se vztahy mezi subjekty této společnosti řídit mezinárodním právem.
• V rámci mezinárodního práva nefunguje rozdělení moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Typická je horizontální struktura. O mezinárodním právu se někdy hovoří také jako o právu, které upravuje vztahy mezi subjekty, které jsou si formálně rovny. Horizontální povaha se promítá do oblasti tvorby mezinárodního práva. Normotvorný proces probíhá v decentralizované podobě nikoli na úrovni centrálního legislativního orgánu. Rozhodnutí jsou na jednotlivých suverénních státech, proto jsou normy často výsledkem kompromisů, což vede k nepřesnosti
a obecnosti ustanovení. Také vynucování právních závazků je na suverénních státech.
• Zvláštním problémem je úprava soudní moci. V horizontálním systému není daná automatická příslušnost soudních orgánů k řešení případů porušování mezinárodního práva. Aby mohl MSD rozhodovat, musí jednotlivé státy přijmout jeho jurisdikci (ČR nepřijala).
• Mezinárodní právo lze charakterizovat jako systém, v jehož rámci hlavní subjekty (suverénní státy), právo nejen samy tvoří, ale samy ho vykládají a vynucují. Tím se liší od vnitrostátního práva.
• Je to systém právních norem, které upravují vztahy mezi státy a jinými mezinárodními subjekty. Je to soubor právních norem, ze kterých plynou jak práva, tak povinnosti a tyto normy jsou adresovány subjektům mezinárodního práva. Hlavním subjektem je stát, může jít také ale také o mezinárodní vládní organizace. Kdekoli je společnost, je také právo. Pokud bude fungovat určitá podoba mezinárodní společnosti, budou se vztahy mezi subjekty této společnosti řídit mezinárodním právem.
• V rámci mezinárodního práva nefunguje rozdělení moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Typická je horizontální struktura. O mezinárodním právu se někdy hovoří také jako o právu, které upravuje vztahy mezi subjekty, které jsou si formálně rovny. Horizontální povaha se promítá do oblasti tvorby mezinárodního práva. Normotvorný proces probíhá v decentralizované podobě nikoli na úrovni centrálního legislativního orgánu. Rozhodnutí jsou na jednotlivých suverénních státech, proto jsou normy často výsledkem kompromisů, což vede k nepřesnosti
a obecnosti ustanovení. Také vynucování právních závazků je na suverénních státech.
• Zvláštním problémem je úprava soudní moci. V horizontálním systému není daná automatická příslušnost soudních orgánů k řešení případů porušování mezinárodního práva. Aby mohl MSD rozhodovat, musí jednotlivé státy přijmout jeho jurisdikci (ČR nepřijala).
• Mezinárodní právo lze charakterizovat jako systém, v jehož rámci hlavní subjekty (suverénní státy), právo nejen samy tvoří, ale samy ho vykládají a vynucují. Tím se liší od vnitrostátního práva.
Klíčová slova:
regionální organizace
evropská integrace
účinky práva
systematika
mezinárodní spory
mechanismy
Obsah:
- 1. Systematika evropských regionálních organizací (vztah EU k Radě Evropy a Evropskému sdružení volného obchodu.
2. Vývoj evropské integrace. Přínos reformních smluv. Hlavní změny struktury a fungování EU obsažené v Lisabonské smlouvě.
3. Vznik, zánik a obsah členství v EU.
4. Rozdělení pravomocí EU a členských států, principy subsidiarity a proporcionality. Role národních parlamentů.
5. Ústava ČR a evropská integrace (včetně relevantní judikatury ÚS ČR).
6. Organizační struktura EU (složení a pravomoci hlavních politických orgánů EU).
7. Systém právní ochrany - soudnictví EU. Druhy řízení před SDEU.
8. Tvorba práva EU. Pojem primárního a sekundárního práva EU. Hlavní specifika nařízení a směrnic EU.
9. Vnitrostátní účinky práva EU. Zásada přímého účinku a přednostní aplikovatelnosti práva EU.
10. Pojem vnitřního trhu EU. Základní tržní svobody EU. Občanství EU.
11. Definice pojmu mezinárodního práva. Vymezení mezinárodního práva vůči vnitrostátnímu a evropskému právu. Kodifikace mezinárodního práva.
12. Systematika pramenů mezinárodního práva. Vznik a význam obyčeje jako tradičního pramene mezinárodního práva. Hierarchie mezinárodních norem.
13. Uzavírání mezinárodní smlouvy. Ukončení a neplatnost mezinárodních smluv. Problematika výhrad k mezinárodním smlouvám.
14. Recepce mezinárodního práva do vnitrostátního práva. Postavení mezinárodních smluv v právním řádu ČR.
15. Systematika subjektů mezinárodního práva. Konstitutivní prvky státnosti.
16. Institut diplomatické ochrany, úprava občanství z pohledu mezinárodního práva.
17. Mezinárodněprávní postavení mezinárodních organizací, právní subjektivita mezinárodních organizací a jejich pravomoci.
18. Mezinárodněprávní subjektivita jednotlivců. Koncepce mezinárodněprávní odpovědnosti. Základní mezinárodní ochrany lidských práv.
19. Odpovědnost státu v mezinárodním právu. Mezinárodněprávní odpovědnost jednotlivce (mezinárodní trestní právo).
20. Mírové urovnání mezinárodních sporů. Postavení mezinárodních judiciálních mechanismů.