Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Vypracované otázky k magisterským státnicím z předmětu Teorie bezpečnosti
Vypracované otázky k magisterským státnicím z předmětu Teorie bezpečnosti
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 20 x |
| Velikost 0,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11886 |
| Poslední úprava 09.04.2018 |
Zobrazeno 1 627 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
14 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:CEVRO Institut
- Fakulta:-
- Kategorie:Nezařazené » Bezpečnost
- Předmět:Teorie bezpečnosti
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:85 stran
1. Teoreticko-metodologická východiska, charakteristika a aspekty klasické teorie bezpečnosti
Realismus
(homo hominis lupus - člověk člověku vlkem)
- Politika/společnost se řídí lidskou přirozeností
- Koncept zájmů prostřednictvím moci (mocenský zájem), státy - racionální aktéři
- Moc nad morálkou vztaženou na obyvatele (nevztahuje se na vládce)
- Morálka akterů není definována, nevíme co je špatné a co ne
- Přežití bezpečnost, moc, rovnováha sil
• Nejstarší směr. Vládne nepřátelství a rivalita. Cílem je přežít. Stát je aktérem mezinárodních vztahů, chová se sobecky, racionálně. Cílem státu získat moc, území a zdroje. Člověk je špatný a sobecký, touží po moci.
• Mezinárodní instituce a princip kolektivní bezpečnosti jsou nefunkční.
• První zmínky z peloponéské války (cca 400 př. n. l.), tehdy došlo k určení toho, že mezinárodní bezpečnostní prostředí je anarchické - nikdo ho neorganizuje, tím se zvyšuje nepředvídavost a očekávání toho nejhoršího.
• jednotlivec odevzdá státu část svých svobod a dostane za to záruku bezpečnosti před vnějšími hrozbami. Ve vnitrostátních záležitostech má stát naprostou autoritu, ve vnějším prostředí koexistují vedle sebe suverénní státy, aniž by zde existovala nějaká vnější autorita, o takovém mezinárodním systému hovoří realisté jako o systému anarchickém.
Realismus
(homo hominis lupus - člověk člověku vlkem)
- Politika/společnost se řídí lidskou přirozeností
- Koncept zájmů prostřednictvím moci (mocenský zájem), státy - racionální aktéři
- Moc nad morálkou vztaženou na obyvatele (nevztahuje se na vládce)
- Morálka akterů není definována, nevíme co je špatné a co ne
- Přežití bezpečnost, moc, rovnováha sil
• Nejstarší směr. Vládne nepřátelství a rivalita. Cílem je přežít. Stát je aktérem mezinárodních vztahů, chová se sobecky, racionálně. Cílem státu získat moc, území a zdroje. Člověk je špatný a sobecký, touží po moci.
• Mezinárodní instituce a princip kolektivní bezpečnosti jsou nefunkční.
• První zmínky z peloponéské války (cca 400 př. n. l.), tehdy došlo k určení toho, že mezinárodní bezpečnostní prostředí je anarchické - nikdo ho neorganizuje, tím se zvyšuje nepředvídavost a očekávání toho nejhoršího.
• jednotlivec odevzdá státu část svých svobod a dostane za to záruku bezpečnosti před vnějšími hrozbami. Ve vnitrostátních záležitostech má stát naprostou autoritu, ve vnějším prostředí koexistují vedle sebe suverénní státy, aniž by zde existovala nějaká vnější autorita, o takovém mezinárodním systému hovoří realisté jako o systému anarchickém.
Klíčová slova:
bezpečnost
bezpečnostní politiky
soupěření o zdroje
náboženství
organizovaný zločin
správná vláda
Obsah:
- 1. Teoreticko-metodologická východiska, charakteristika a aspekty klasické teorie bezpečnosti.
2. Moderní teorie bezpečnosti (období po skončení studené války a 11. září 2001). Charakteristika a přínosy Kodaňské školy teorie bezpečnosti.
3. Podstata triády bezpečnosti. Objektivní a subjektivní faktory a obecné charakteristiky bezpečnosti. Charakteristika systému, bezpečnostního systému, bezpečnostního společenského systému; úrovně a oblasti bezpečnostního systému lidstva.
4. Evropský model bezpečnosti - Stockholmský program - PĚT STRATEGICKÝCH CÍLŮ V OBLASTI VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI. Mezinárodní výzkumné instituce míru a bezpečnosti. Charakteristika GPI a GTI.
5. Základní dokumenty bezpečnostní a obranné strategie ČR, včetně napojení na dokumenty EU a NATO.
6. Příčiny a následky obou světových válek ve 20. století. Paralely s dnešním světem a identifikace trendů v současné společnosti.
7. Silové nástroje bezpečnostní politiky. Jejich účel, připravenost, omezení jejich použití, následná rizika pro post-konfliktní společnost.
8. Druhy měkkých nástrojů bezpečnostní politiky. Vliv na atraktivitu bezpečnostního subjektu. Možnosti použití a jejich omezení.
9. OSN. Úloha, omezení Rady Bezpečnosti OSN. Vztah Charty OSN k bezpečnostní politice státu. OBSE a její úloha v minulosti a současnosti.
10. NATO. Úloha a možnosti NATO. Severoatlantická rada. Omezení aliančních operací.
11. EU. Bezpečnostní rozměr EU. Smlouva Berlin Plus. Důvody pro vojenské operace EU. Očekávaný vývoj.
12. Transatlantická vazba. Podstata, praktické dopady. Vliv na bezpečnostní politiku státu. Očekávaný budoucí vývoj.
13. Soupeření o zdroje. Vliv technologií na soupeření o zdroje. Očekávané spektrum budoucích zdrojů a technologií.
14. Zbraně hromadného ničení. Omezení jejich použití. Postoj odstrašení v diplomacii.
15. Vliv náboženství na bezpečnostní politiku státu. Vztah k hodnotovému žebříčku. Sekty. Očekávaný budoucí vývoj náboženství. Vliv menšin na bezpečnostní politiku. Syndrom menšiny. Zakázané nástroje při potlačení menšin. Asimilace menšin.
16. Vliv nevládních organizací na bezpečnostní politiku. Klasifikace nevládních organizací. Možnosti a limity jejich působení v míru i při vojenské operaci.
17. Organizovaný zločin. Drogy, obchod s lidmi.
18. Nové technologie a jejich využití. Kybernetická bezpečnost.
19. Aktuální bezpečnostní dilemata západní liberální společnosti.
20. Správná vláda. Nástroje vlády na ovlivnění hodnot společnosti. Pozitivní a negativní trendy rozvoje společnosti. Index lidského rozvoje (Human Development Index).