Vypracované otázky ke státní závěrečné zkoušce z Radiodiagnostiky

1.Možnosti zobrazování v radiodiagnostice (druhy detekčních médií), možnosti archivace obrazu

I. Možnosti zobrazování v radiodiagnostice
- receptorem obrazu pro skiagrafii byl a na mnoha pracovištích ještě stále je klasický rentgenový film. S pokrokem ve vědě jsou ale jednotlivé prvky analogového systému nahrazovány čipy. Tyto obrazové elementy jsou citlivé na světlo i RTG záření
- všechny digitalizované RTG obrazy mají dva způsoby zpracování - přímé a nepřímé. Účelem digitalizace není jen možnost dlouhodobé archivace snímků, ale i možnost pozdějšího počítačového zpracování.
- Ke vzniku RTG obrazu je potřeba RTG záření, které vychází ze zářiče- ohniska rentgenky, prochází vyšetřovaným objektem = pacient a dopadá na detektor
- Zobrazení objektu v RTG obrazu ovlivňuje vzájemné postavení ohniska, objektu a filmu
- RTG obraz by měl být co nejvěrnější, tak aby velikostí i tvarem odpovídal co možná nejpřesněji objektu. Sledovaná část objektu musí být zobrazena v centrální kolmé projekci a umístěna co nejblíže filmu

Vznik latentního obrazu:
- RTG záření vyvolá ve filmovém materiálu změny, které se po vyvolání projeví jako zčernání filmu. Zčernání je úměrné jak intenzitě, tak kvalitě záření.
- záření vyvolá změny v emulzní vrstvě filmu, hlavně na krystalkách bromidu stříbrného. RTG záření na filmu redukuje Ag, které je po vyvolání na filmu černé, molekuly, které nejsou osvíceny zářením se stříbro neredukuje a místo zůstává bílé
- tkáň obsahující těžké prvky - vápník, absorbuje velké množství záření, na film dopadá méně záření a tato oblast je méně ozářená a zůstává bílá. Tkáně s vodou, nebo lehkými prvky jsou na snímku tmavé