Popis:
1. Pedagogika a její význam, význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
Pedagogika je společenská věda - (z řeckého paidagógos - původně otrok, který doprovázel syna svého pána do školy a pečoval o něj, později převzala latina jako paedagogus - posun k významu učitel, vychovatel).
· Pedagogika je věda o výchově, metodách vzdělávání a vyučování.
· V odborném významu je to věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti.
· Původně byla součástí filosofie, časem se osamostatnila a stal se z ní vědní obor.
Pedagogická teorie a její zdroje
Pedagogická teorie se utváří v rámci historického vývoje lidstva a jejími dnešními zdroji jsou:
- tradice a zkušenosti společnosti (rodiny) v jednotlivých historických etapách, podrobované pozdějšímu zkoumání a hodnocení
- poznatky příbuzných společenských věd (filosofie, psychologie, sociologie apod.)
- současné empirické poznatky
- výzkum a experimentování
Prakticismus, tedy pouhé lpění na zkušenostech neopřených o znalost teorie, však vede k mnohým omylům, chybám, jejichž systémové uplatňování může dnes ovlivnit vzdělanost celých generací.
Lze jen obtížně stanovit, kdy se sama pedagogika stala skutečnou vědou. Často uvádíme, že zakladatelem pedagogiky byl J. A. Komenský. Pravdou je, že jako jeden z prvních postavil pedagogiku jako skutečný vědecký systém, jeho práce vykazují vysokou znalost souvisejících věd, zvláště filosofie. Znaky vědecké práce však vykazují i práce jeho dávných předchůdců - Platóna, Aristotela a dalších.
Klíčová slova:
Pedagogika
kurikulum
vzdělání
vzdělávání
výchova
učivo
vzdělávací politika
předškolní výchova
Obsah:
- 1. Pedagogika a její význam, význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
2. Pedagogika jako věda, základní pedagogické kategorie, systém pedagogických věd, vztah pedagogiky k příbuzným vědám
3. Cíl, obsah výchovy a vzdělávání. Kurikulum, jeho proměny
4. Vývoj člověka, jeho utváření výchovou a vzděláváním, podmínky výchovy
5. Výchova jako forma socializace. Mechanismy socializace.
6. Formy výchovy a vzdělávání - školní, mimoškolní, rodinná, formální, neformální, informální a jejich specifikace
7. Úloha vzdělání v ekonomickém a sociálním vývoji společnosti
8. Vzdělávací systém ČR
9. Současná evropská vzdělávací politika - základní dokumenty
10. Současná česká vzdělávací politika - základní dokumenty
11. Metody pedagogického výzkumu. Příklady pedagogického výzkumu v ČR a v zahraničí
12. Osobnost pedagoga - typy pedagogů, styly vyučování
13. Pedagogické znalosti - klíčová součást profesních dovedností učitele
14. Pedagogická komunikace
15. Didaktika, její předmět. Vztah obecné didaktiky a oborových didaktik
16. Organizační formy vyučování a vyučovací metody
17. Inovační tendence v oblasti vyučovacích forem a metod
18. Pedagogická diagnostika
19. Učivo v pedagogických dokumentech (učební plány, osnovy, kutikulární dokumenty)
20. Výchova a vzdělávání ve starověku. Řecko, Řím, helénismus
21. Výchova a vzdělávání ve středověku. Univerzitní vzdělání
22. Výchovné ideály humanismu a renesance. Cíl, obsah, metody vzdělávání
23. Pedagogika J. A. Komenského
24. Pedagogika osvícenství. Přirozená a svobodná výchova
25. Pedagogika a 19. století. Počátky konstituování pedagogiky jako vědy. Etatizace, lidové vzdělávání a předškolní výchova