Popis:
I. A Dělení mimořádných událostí podle podstaty dějů?
Mimořádná událost
Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. (Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému)
Na základě podstaty dějů rozdělení do 3 skupin:
1. Přírodní
2. Antropogenní
3. Kombinované
Přírodní mimořádné události vznikají působením přírodních sil pozemských i mimozemských, které jsou výsledkem změn akumulace energie uvnitř Země nebo na jejím povrchu. Energie vzniká např. třením pevného obalu Země a jejího tekutého jádra v důsledku rozdílných rotací, rozpadem radioaktivních látek, tlakem zemských vrstev a bloků. Formy stabilizace energetického potenciálu jsou ve své podstatě reprezentovány seismickou aktivitou, vulkanickou činností, svahovými sesuvy, pohyby vodní hladiny (povodně), extremními meteorologickými jevy (větrné smrště, abnormální sucha či vedra).
Klíčová slova:
bezpečnostní systém
kubický zákon
prevence
bezpečnostní zprávy
fyzikální výbuch
havarijní plán
Obsah:
- 1. Dělení mimořádných událostí podle podstaty dějů
Charakteristika základních úloh bezpečnostního inženýrství - identifikace nebezpečí a
hodnocení rizika
2. Vysvětlení pojmu závažná havárie
Selektivní metoda pro výběr zařízení vyžadujících QRA
3. Závažné havárie a jejich jevy
Plán fyzické ochrany
4. Závažné havárie ve světě, rozbor příčin
Účel a obsah bezpečnostní zprávy
5. Současné zabezpečení systému prevence závažných havárií v EU - novelizace SEVESO II
direktivy
Účel a obsah bezpečnostního programu
6. Povinnosti provozovatelů vyplývající ze zákona o prevenci závažných havárií
Základní rysy Studie nebezpečí a provozuschopnosti - HAZOP
7. Význam a provedení bezpečnostního managementu
Indexové metody pro identifikaci zdrojů rizika
8. Účel a obsah bezpečnostní zprávy
Princip a použití metody “Co se stane, když…” (What if Analysis)
9. Co vyjadřuje kubický zákon a jaké je jeho použití v praxi
Význam a obsah vnějšího havarijního plánu podniku
10. Zóna havarijního plánování
Charakteristika metod FTA a ETA, možnost použití v praxi
11. Charakteristika metod FMEA a FMECA, možnost použití v praxi
Maximální výbuchové parametry, vysvětlení a použití v praxi
12. Povinnosti státní správy vyplývající ze zákona o prevenci závažných havárií
Význam a obsah vnitřního havarijního plánu podniku.
13. Charakter nebezpečí a prevence při skladování hořlavých kapalin
Primární protipožární a protivýbuchová prevence
14. Vysvětlete princip fyzikálního výbuchu
Sekundární protipožární a protivýbuchová prevence
15. Charakter nebezpečí a prevence při skladování zkapalněných plynů
Terciární (konstrukční) protipožární a protivýbuchová prevence