Vypracované státní závěrečná zkouška - Sociologie

SCG - ot. č. 1: Znaky moderní společnosti a její odlišnosti od společnosti tradiční

Společnost
= ve skutečnosti neexistuje; existuje jen tehdy, pokud se lidé chovají, jako kdyby skutečně existovala. Je to zkratka pro souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých, a to v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu, jehož parametry mohou svým jednáním ovlivňovat pouze částečně; v průběhu historie se mění.

Tradiční společnost
- datována do období počínajícího neolitem a končící průmyslovou revolucí (pol. 18. - pol. 19. Století); typ sociální organizace, který byl rozbit nástupem průmyslové revoluce a doprovodnými procesy
- má dvoustupňový charakter:
-> mocenská elita se organizovala na principu soupeřících klientel
-> obyvatelstvo žijící na venkově přežívaly starší typy organizace mající podobu rodových a místních komunit
- základní jednotkou byla domácnost = státní moc do ní zasahovala jen minimálně (více toho nebyla systematicky schopna). Domácnost byla soběstačná jednotka.
- Komunita = místo, v němž mohl člověk prožít celý svůj život i bez kontaktu s vnějším okolím = členy poutala nutnost společně si zajišťovat obživu a obranu = komunita byla mocensky nezávislá, ekonomicky soběstačná, správně autonomní. Spočívala na hodnotovém konsensu svých členů - členové byli spjati s hlubokými emočními vazbami, vycházejícími ze sdíleného náboženství a zmnohageneračních tradic. Komunita poskytovala bezpečí a jistotu ale tyto hodnoty byly vykoupeny na úkor individuální svobody a minimální možnosti volby; skýtala jen malý prostor pro uplatňování nezávislé vůle svých členů
- Postavení jednotlivce bylo dáno sociální příslušností domácnosti, jejímž byl členem, k určitému stavu. TS byla strukturována stavovsky = přenášelo se dědičně, vztahovalo se na celé domácnosti a nikoliv na individua
- Nebyla oddělena soukromá sféra od sféry veřejné
- Součástí všech institucí (rodina, příbuzenství, farnosti, korporace) tvořila autorita = ta vyvěrala z morálky, politických, kulturních a náboženských tradic (monarchové stejně jako otec, kněz či mistr)