Popis:
Suché bory
0C - hadcový bor
Rozšíření: na hadcovém podloží, v různých terénních a půdních podmínkách
(hloubka, vlhkost); vystupuje až do 5. lvs (výše pouze se smrkem v souboru
0N a na podmáčených půdách v souboru 0G). Extrémnější plochy na
hadcích pak patří k souborům 0Z, příp. 0X.
Půda: v horní části svahů sušší a mělčí; ve spodních částech svahů až oglejená; typu
RAL (degradovaná), většinou hlinitá, poněkud jílovitá, dost štěrkovitá,
prosýchavá s mocným krytem surového humusu.
Lesní typy: (1) borůvkový se třtinou rákosovitou (Vaccinium myrtillus + Calamagrostis
arundinacea)
(2) borůvkový oglejený (Vaccinium myrtillus)
(3) kostřavový (Festuca ovina)
(4) s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) (při nižším stupni
degradace)
Přirozená dřevinná skladba: bo10, jd+, db+, (sm+)
Cílová dřevinná skladba: bo9, md1, db+
Ohrožení: značně sněhem (vývraty) a suchem; silně degradací půdy (pro většinu
dřevin toxické prostředí).
Na většině ploch tohoto souboru jsou většinou lesy účelové; na méně exponovaných
polohách tohoto souboru je les hospodářský s pěstěním borovice lesní.
0K kyselý (dubový-bukový)bor
Rozšíření: v oblastech písčitých sedimentů a písčitě zvětrávajících hornin; v pahorkatině
(3. a 4. lvs, na slunných svazích 5. lvs).
Půda: písčitá, propustná, vysýchavá, typu KMd nebo PZ
Lesní typy: (1) (dbbo) borůvkový (Vaccinium myrtillus) - na rankrové kambizemi
(2) (dbbo) na výrazných podzolech
(3) (dbbkbo) borůvkový na rankrové kambizemi
(4) (dbbkbo) na výrazných podzolech
(5) (bkbo) borůvkový na rankrové kambizemi
(6) (bkbo) na výrazných podzolech
Přirozená dřevinná skladba: bo8, db1, bk1, bř+
Cílová dřevinná skladba: bo9, db1, bk+, bř+
Ohrožení: vysycháním, degradací půdy (na svazích eroze).
Klíčová slova:
ekologie lesa
lesnictví
lesnická fytocenologie
lesnická typologie
suché bory
dubové bučiny
smrčiny
Obsah:
- 1. Suché bory - geobiocény suché a omezené řady s potenciálně determinantní borovicí lesní
2. Suťové a roklinové lesy - geobiocény sutí a roklí s potenciálně determinantními javory (popř. jinými dřevinami)
3. Doubravy - geobiocény 1. (popř. 2. až 3.) vegetačního stupně s potenciálně determinantním dubem zimním bez buku lesního
4. Bukové doubravy - geobiocény 2. vegetačního stupně s potenciálně determinantním dubem zimním a s bukem lesním
5. Dubové bučiny - geobiocény 3. vegetačního stupně s potenciálně determinantním bukem lesním a s dubem zimním
6. Bučiny - geobiocény 4. (popř. 3.) vegetačního stupně s potenciálně determinantním bukem lesním
7. Jedlové bučiny - geobiocény 5. vegetačního stupně s potenciálně determinantním bukem lesním a s jedlí bělokorou
8. Smrko-jedlové bučiny - geobiocény 6. vegetačního stupně s potenciálně determinantními bukem lesním, jedlí bělokorou či smrkem ztepilým
9. Horské smrčiny - geobiocény 7. vegetačního stupně s potenciálně determinantním smrkem ztepilým
10. Kosodřevina - geobiocény 8. vegetačního stupně a rašelinné řady níže položených vegetačních stupňů s potenciálně determinantní klečí nebo křovitými břízami či vrbami
11. Lužní lesy - geobiocény úvalových (říčních) a údolních (potočních) niv
12. Mokřadní olšiny - geobiocény mokré řady s potenciálně determinantní olší lepkavou nebo olší šedou
13 Doubravy dubu letního a jedliny - geobiocény zamokřené a mokré řady s potenciálně determinantním dubem letním mimo lužní lesy a jedle bělokoré
14. Podmáčené smrčiny - geobiocény zamokřené, mokré (popř. rašelinné) řady s potenciálně determinantním smrkem ztepilým
15. Rašelinné lesy - geobiocény mokré až rašelinné řady s potenciálně determinantním smrkem ztepilým nebo borovicí lesní či blatkou
16. Půdní druh a typ - co je to půdní druh a co je to půdní typ a jaký mají oba termíny význam v lesním hospodářství? Jak se určuje půdní druh a půdní typ?