Popis:
1. Myšlení starověku - překonané cesty nebo živý odkaz?
Role idejí v dějinách lidstva, myšlení-věda-filosofie-náboženství-umění, moudrost staré Indie a Egypta, čínská moudrost a filosofie, řecká filosofie do Sókratova vystoupení
Role idejí v dějinách vývoje lidstva
- idea = myšlenka, nápad, smysl, význam, pojem, podstata
- zamyšlení se nad problémy světa a věčnými otázkami lidského bytí
- ideje - jako naděje → myšlenky a díla mohou pomoci a poradit
• vyřešení vlastní existence
• vymezení se z živočišné říše → proces, který učinil člověka člověkem → počátky řeči a myšlení (myšlení je vázáno na řeč)
- pokus porozumět minulosti (ústřední úloha hermeneutiky = umění porozumět a vyložit)
Filosofie a její předmět:
- filosofie = tázání se po základech, smyslu, poznání světa a po místě člověka v něm
- nelze vymezit pouze jediný předmět, kterým by se filosofové po staletí zabývali - zabývali se vším v různých dobách:
• metafyzika = se zabývá celkem světa a také tím, co je smyslově nepostižitelné,
• ontologie = se zabývá bytím v celku (oblast metafyziky a ontologie se překrývá)
• logika = je nauka o správném myšlení a pravdě, etika = nauka o správném jednání, -
• teorie poznání = nauka o poznání a jeho hranicích, estetika = o kráse
• sociální filosofie, filosofie přírody, filosofie kultury, filosofie dějin, filosofie náboženství, filosofie státu a práva, filosofie řeči, filosofie hospodářství, peněz, techniky apod. (jednotlivými oblastmi se zabývají konkrétní vědy → filosofii od speciálních věd tedy nelze odlišit určením jejího předmětu)
- hlavním tématem filosofie je celková souvislost veškerého bytí (zaměření na celek)
- filosofie hledá společný smysl a spojuje výsledky věd v jednotný obraz světa a ve světový názor
Klíčová slova:
myšlení
osvícenství
etika
empirická etika
migrace
principy
civilizační narativy
etická a ideová východiska
Obsah:
- 1. Myšlení starověku - překonané cesty nebo živý odkaz?
2. Od pochyb k pochybám - Od Sókrata k Descartovi
3. Osvícenství, jeho dědicové a odpůrci do současnosti
4. Vymezení oboru filozofická antropologie; Dějinné pozadí otázky po člověku - antická filozofie
5. Člověk jako subjekt i objekt filozofické antropologie; Dějinné pozadí otázky po člověku - středověké myšlení
6. Lidská osoba; Dějinné pozadí otázky po člověku - novověké myšlení
7. Otázka po kořenech evropské identity a řecké myšlení jako jeden ze zdrojů Evropy
8. Význam křesťanství pro evropskou civilizaci; vědecko-technická revoluce a nebezpečí scientismu
9. Spiritualita, základní definice, židovsko-křesťanské kořeny západní civilizace
10. Základní linie dějin západní spirituality
11. Věda o náboženství obecně. Indická náboženství.
12. Islám a světová náboženství v současné Evropě
13. Teorie mezináboženského dialogu
14. Co je etika?
15. Empirická etika
16. Immanuel Kant
17. Přistěhovalectví a identita
18. Analytická východiska migrace
19. Migrace v ČR
20. Základní myšlenková paradigmata v bioetice a v lékařské etice
21. Etika začátku a konce života
22. Etika v sociálním a politickém kontextu
23. Principy a systémy sociální etiky, otázka spravedlnosti
24. Právo, politika a etika, aktuální výzvy pro politickou a sociální etiku
25. Velké civilizační narativy a jejich kritika
26. Minulé a současné zápasy o svobodu a sebepotvrzení
27. Etika válečného konfliktu a globální terorismus - Afganistán a Irák
28. Etická dilemata válečného konfliktu a pokus o řešení