Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Home » Státnicové otázky » Vypracované státnicové okruhy z Psychologie - předmět Pedagogicko-psychologická propedeutika
Vypracované státnicové okruhy z Psychologie - předmět Pedagogicko-psychologická propedeutika
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 17 x |
| Velikost 0,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9803 |
| Poslední úprava 06.03.2017 |
Zobrazeno 2 033 x |
Autor: kungs |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Hradec Králové
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Pedagogika
- Předmět:Pedagogicko-psychologická propedeutika
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:92 stran
1. Předmět psychologie. Psychologie jako věda, její postavení v systému věd, disciplíny a metody. Pojem psychika.
Název psychologie pochází z řečtiny a znamená nauku o duši (o psychice) (= o duševním životě) = předmět psychologie.
K vymezení svého předmětu užívá termíny vědomí a prožívání, ale později se ukázalo, že toto vymezení psychologii nestačí.
Psychologie je významná vědní disciplína, která usiluje o upřesnění a vymezení.
Vědomí - jedna z psychických vlastností. Umožňuje člověku vytyčovat cíle, plánovat a kontrolovat průběh činnosti. Je spjato s řečí.
Prožívání - subjektivní „vnitřní život člověka“. Jedinec ho projevuje prostřednictvím vnějšího chování, výrazem - mimikou radosti, překvapení, bolesti.
Ve dvacátém století se objevila kritika psychologie.
Psychologie - vědo o chování - američtí behavioristé - chtěli, aby se psychologie omezila na zkoumání vnějšího chování a nezkoumala vnitřní stavy, psychické procesy.
Úkolem obecné psychologie je předmět psychologie definovat, určit problémy, které řeší, popsat, analyzovat, utřídit základní poznatky. Zhodnotit metody, které při práci používá.
Duše = psychická realita, psychika. Není to nauka o duši, ale psychologie je věda o psychice a psychických jevech. Psychologické jevy nelze poznávat samostatně vytržené ze života.
Psychika - souhrn psychických jevů.
Psychologie stojí na pomezí společenských a biologických věd, patří k vědám o člověku - podléhá biologické a společenské determinaci (= příčinná podmíněnost a zákonitá závislost jevů).
V širším pojetí - zabývá se i psychikou jiných organismů nižšího vývojového stupně než je člověk - zoopsychologie.
Jednotlivé pojmy týkající se psychologie - psychické jevy
a) psychické procesy - jsou částí lidské činnosti, zpravidla mají poměrně krátké trvání
b) psychický stav - od psychického procesu může mít delší trvání a působení - nálada
c) psychická vlastnost - má ještě delší trvání než psychický stav, např. láska k přírodě
d) specificky získané dispozice - vědomosti, dovednosti, návyky, zájmy, postoje
Název psychologie pochází z řečtiny a znamená nauku o duši (o psychice) (= o duševním životě) = předmět psychologie.
K vymezení svého předmětu užívá termíny vědomí a prožívání, ale později se ukázalo, že toto vymezení psychologii nestačí.
Psychologie je významná vědní disciplína, která usiluje o upřesnění a vymezení.
Vědomí - jedna z psychických vlastností. Umožňuje člověku vytyčovat cíle, plánovat a kontrolovat průběh činnosti. Je spjato s řečí.
Prožívání - subjektivní „vnitřní život člověka“. Jedinec ho projevuje prostřednictvím vnějšího chování, výrazem - mimikou radosti, překvapení, bolesti.
Ve dvacátém století se objevila kritika psychologie.
Psychologie - vědo o chování - američtí behavioristé - chtěli, aby se psychologie omezila na zkoumání vnějšího chování a nezkoumala vnitřní stavy, psychické procesy.
Úkolem obecné psychologie je předmět psychologie definovat, určit problémy, které řeší, popsat, analyzovat, utřídit základní poznatky. Zhodnotit metody, které při práci používá.
Duše = psychická realita, psychika. Není to nauka o duši, ale psychologie je věda o psychice a psychických jevech. Psychologické jevy nelze poznávat samostatně vytržené ze života.
Psychika - souhrn psychických jevů.
Psychologie stojí na pomezí společenských a biologických věd, patří k vědám o člověku - podléhá biologické a společenské determinaci (= příčinná podmíněnost a zákonitá závislost jevů).
V širším pojetí - zabývá se i psychikou jiných organismů nižšího vývojového stupně než je člověk - zoopsychologie.
Jednotlivé pojmy týkající se psychologie - psychické jevy
a) psychické procesy - jsou částí lidské činnosti, zpravidla mají poměrně krátké trvání
b) psychický stav - od psychického procesu může mít delší trvání a působení - nálada
c) psychická vlastnost - má ještě delší trvání než psychický stav, např. láska k přírodě
d) specificky získané dispozice - vědomosti, dovednosti, návyky, zájmy, postoje
Klíčová slova:
psychologie
sociální determinace
struktura osobnosti
adolescence
socializace
komunikace
Obsah:
- 1. Předmět psychologie. Psychologie jako věda, její postavení v systému věd, disciplíny a metody. Pojem psychika.
2. Přehled soudobých psychologických směrů. Behaviorální, psychoanalytický, humanistický, kognitivní a celostní přístup v psychologii.
3. Biologická determinace lidské psychiky. Geneticky podmíněné dispozice. Nervová a endokrinní soustava, jejich struktura a funkce.
4. Sociální determinace lidské psychiky. Mechanismy a činitelé socializace, sociální učení.
5. Poznávací procesy. Obecná charakteristika vnímání, představ a fantazie. Jejich funkce, druhy a vlastnosti.
6. Poznávací procesy. Myšlení a řeč. Obecná charakteristika. Druhy a formy myšlení. Myšlenkové operace. Řeč jako nástroj myšlení.
7. Poznávací procesy. Obecná charakteristika paměti a pozornosti, jejich funkce, vlastnosti a druhy.
8. Emocionální procesy. Obecná charakteristika. Třídění emocí. Emoce a výkon. Emoční inteligence.
9. Volní procesy. Rozbor volního jednání. Volní vlastnosti osobnosti.
10. Psychologie osobnosti. Pojem osobnost a teorie osobnosti. Typologie osobnosti a temperamentu.
11. Struktura osobnosti. Temperament, charakter a zaměřenost.
12. Struktura osobnosti. Schopnosti. Intelektové schopnosti a jejich měření. Tradiční i moderní pojetí inteligence.
13. Dynamika osobnosti. Formování osobnosti v náročných životních situacích (stres, konflikt, frustrace, deprivace). Ego-obranné mechanismy.
14. Předmět vývojové psychologie. Psychický vývoj, jeho zákonitosti a determinace. Stručná charakteristika jednotlivých vývojových období z hlediska rozvoje klíčových funkcí a vývojových úkolů (tzv. mezníky ve vývoji).
15. Periodizace psychického vývoje v pojetí různých autorů (např. S. Freud, E. H. Erikson, J. Piaget, M. Mahlerová).
16. Charakteristika raného dětství a předškolního věku z hlediska tělesného, rozumového, citového a sociálního vývoje. Psychické potřeby dítěte. Psychická deprivace v dětství a její následky.
17. Charakteristika mladšího školního věku v oblasti tělesného, rozumového, citového a sociálního vývoje. Školní zralost.
18. Osobnost dítěte v období prepuberty a puberty. Charakteristika jeho fyzického, rozumového, emocionálního a sociálního vývoje.
19. Adolescence z hlediska psychického vývoje. Identita v adolescenci. Osobnost, sociální postavení, role a vztahy, erotika a sexualita. Společenské podmínky pro život současných adolescentů.
20. Charakteristika dospělosti a stáří z pohledu tělesného, psychického, sociálního a emocionálního vývoje. Vývojové úkoly, klíčové role a společenské postavení v jednotlivých etapách dospělosti.
21. Proces socializace a jeho činitelé, sociální učení.
22. Rodina a její funkce. Vývoj české rodiny z pohledu rodičovských rolí, rodinných vztahů a hodnot na pozadí společenských změn.
23. Sociální skupiny, jejich charakteristika a klasifikace. Sociální status, pozice a role. Charakteristika sociálních rolí a jejich proměn v čase.
24. Sociální komunikace, její složky a funkce. Verbální a neverbální komunikace.
25. Psychologická charakteristika postojů a jejich struktury. Kvantitativní a kvalitativní stránka postojů. Příčiny vzniku předsudků a možnosti jejich regulace.