Vypracované státnicové otázky k bakalářským státnicím - Malířství a sochařství raného novověku do 1850

1. Malířství v Itálii v 16. století
• Vrcholná renesance v Římě a Benátkách: Raffael, Michelangelo, Leonardo, Belliniové, Giorgione, Tizian, Veronese; manýrismus na italských dvorech

2. Sochařství v Itálii v 16. století
• Sochařství vrcholné renesance a role antiky; centra, zejm. Florencie a Řím; Michelangelo, témata jeho tvorby a jeho názory na sochařství; manýristické sochařství na italských panovnických dvorech; figura serpentinata; Giambologna; Cellini; velcí renesanční mecenáši a objednavatelé

3. Malířství v Nizozemí v 16. století
• Počátky nizozemské krajinomalby a Pieter Brueghel st.; nizozemský romanismus a manýrismus v Zaalpí; umělci rudolfinského dvora

Počátky nizozemské krajinomalby a Pieter Bruegel st.
Nastolili svěží krajinné pohledy, stále však bez systematické organizace prostoru, neboť znalost a používání jednotné lineární perspektivy zůstávalo výsadou Italů. Bosch pak chtěl v protikladu k „humanistické“ krajině rané italské renesance ukázat neskonale víc než vidí oko. Stává se zakladatelem konstruovaného obrazu světa (weltlandschaft) pozorovaného nikoliv z přirozeného stanoviska člověka, ale z vysokého nadhledu - ptačí perspektivy, která skýtá možnost obzírat nedohledné dálky. Tento přístup byl poněkud středověký, měl však velký význam pro pozdější vývoj. Nizozemská krajinomalba se pak formovala v tomto duchu od anonymních dílenských produktů až k vrcholným individuálním tvůrčím činům, které dávaly odpověď na nezávažnější umělecké i filozofické problémy století.
V Boschově odkazu pokračoval J. Patinier, pokládaný za vlastního zakladatele nizozemské krajinomalby - právě tehdy se oddělila krajina jako samostatný obor. Začíná proslulá specializace malířů - střediskem se staly Antverpy. Ve městě vznikly dílny, jejichž krajinářské výtvory se staly vyhledávaným prodejním artiklem.
Dříve malovali krajinu z nadhledu s harmonicky barevnými odstíny tří atmosférických plánů (hnědě olivová, zelená a jasně modrá v pozadí)- hlavně ve Vlámsku. Toto byl Patinierův způsob, který byl však také rozpoznán u mnoha jeho vrstevníků. 20. léta 17. st. se tento přístup mění - neidealizovali krajinu, vyhledávali scenérie, které se mohly považovat za typické.. Mizí pohled z vyvýšeného podia. Kompozice založena na jediné diagonále.