Vypracované státnicové otázky - občanské právo procesní

1. Organizace soudů - soudnictví, soustava soudů, jejich obsazení
1.1 Soudnictví
Lze chápat jako: 1) činnost: a) nezávislých soudů jako st. orgánů (x rozhodci), b) vykonávaná dle stanovených pravidel (tj. soudní proces), c) a spočívající v závazném řešení konkrétních případů (zejm. spory o právo) dle pr. norem; 2) soustavu soudů; 3) justici - patří sem i advokacie, st. zastupitelství etc.; 4) zajištění práva na soud. ochranu (právo každého obrátit se na nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem; vč. požadavků na veřejnost řízení a jeho přiměřenou délku; subjektivní právo vůči státu) - jde zejm. o ochranu subjektivních práv, přičemž závisí na subjektu, zda ji využije;§ 3; 5) v objektivním pojetí - pravomoc (jako působnost ve veřej. právu) soudů představuje rozsah záležitostí, které jsou soudy povinny i oprávněny projednávat a rozhodovat (porušení této povinnosti - denegatio iustitiae); k výkonu pravomoci může dojít při vzniku konfliktní situace, která se projeví jako spor o právo - řešení situace provádí nezávislý třetí, který zároveň může vynutit prosazení jejího řešení; dnes soudům svěřeny i další záležitosti, jež nemají konfliktní povahu (nesporné řízení); §2.
Druhy soudnictví - soudní proces byl původně jednotný a měl povahu sporu mezi stranami, ještě ve středověku se osamostatnil trestní proces; v 19. stol. se objevuje spr. soudnictví. a) civilní - rozhodování sporů mezi stranami, b) trestní - rozhodování o vině a trestu; stát ve fci arbitra i žalobce, c) správní - přezkum zákonnosti rozhodnutí a postupu spr. orgánu, d) ústavní.
1.2 Soudnictví a stát
- soudnictví patří k prvotním funkcím státu; soudy vznikají jako st. orgány s cílem plnit fci státu spočívající v autoritativním řešení pr. konfliktů. Rysy moderního soudnictví - a) specializace - neplní žádné jiné fce, b) odbornost, c) nezávislost - fční princip spojený s nestranností soudu.
1) Soustava soudů - organ. uspořádání soudnictví, jeho struktura a zákl. vztahy mezi soudy jako jejími články; může být: 1) jednotná - zahrnuje všechny soudy ve státě, 2) více soustav - soudy obecné a zvláštní (mají tax. stanovenou působnost, vše ostatní patří obecným; x soudy mimořádné - jejich cílem je obejít pr. záruky soudnictví). Celou soudní soustavu může tvořit i 1 soud (zvl. soud. soustavu představuje ÚS v Brně). Pojmy: a) článek soud. soustavy - organ. pojem; určuje postavení soudů v rámci soud. soustavy a vztahy působnosti k ost. soudům této soustavy; b) stupně čili instance - procesní pojem (vyšší - opr. prostředky, nižší); vyšší instancí je obvykle soud představující vyšší článek (KS je vyšší článkem, nikoli však nutně vyšší instancí); c) druh soudu - vyjadřuje činnost soudu v rámci soud. soustavy. Soustava obec. soudů v ČR má 4 články a 2 stupně.
2) St. správa soudů - personální, organizační a finanční zajištění soudnictví; na úrovni jednotlivých soudů jejich předsedové a místopředsedové (tzv. soud. funkcionáři); ústředním orgánem je MinSpr (to také dohlíží na not. činnost, spravuje st. zastupitelství a dohlíží na zákonnost stavovských předpisů ČAK).
3) Obsazení soudu - 1) samosoudce, 2) senáty (činnost senátů řídí předseda, jímž smí být jen soudce) - a) ze soudců a přísedících - u okresních soudů (prac. věci), b) ze soudců - u soudů vyšších stupňů. U soudů působí soudci, přísedící (senáty OS), soud. tajemníci, justiční čekatelé, vyšší soud. úředníci apod. Rozdělení práce je stanoveno rozvrhem práce.
4) Soudnictví z hlediska dělby st. moci - teorie dělby moci vychází z požadavku: a) samostatnosti moci zákonodárné, výkonné a soudní, b) systému brzd a protivah. Samostatnost soudnictví: a) žádný jiný st. orgán nesmí vykonávat soudnictví, b) soud nesmí vlastní činností nahrazovat činnost jiných st. orgánů. Vztahy: a) k moci zákonodárné - justice limitována stanovením pravomocí a vydáváním zákonů; justice limituje př. kontrolou ústavnosti zákonů či regulérnosti voleb; b) k moci výkonné - exekutiva zajišťuje správu soudů, působí při ustavování soudců do fcí a vyhlašuje amnestii; justice vykonává spr. soudnictví a rozhoduje o náhradách škody či trestním postihu představitelů exekutivy.
Soudní moc - zvl. fce státu, která spočívá v nalézání práva a autoritativním řešení konkrétního pr. případu při zajištění práva na soud. ochranu, vč. státně mocenského donucení ve vykonávacím řízení.