Popis:
1. Pojem, předmět úpravy a základní zásady občanského práva
POJEM OBČANSKÉHO PRÁVA
PŘEDMĚT ÚPRAVY
ZÁKLADNÍ ZÁSADY OBČANSKÉHO PRÁVA
Základní metodou regulace občanského práva je rovnost subjektů - §2, odst. 2 OZ. Toto rovné postavení se projevuje ve 2 směrech:
a) žádný z účastníků občanskoprávního vztahu nemůže druhému účastníku (subjektu) jednostranně ukládat povinnosti
b) žádný z účastníků občanskoprávních vztahů nemůže sám mocensky - autoritativně vynutit na druhém, resp. na ostatních své subjektivní občanské právo. Nedohodnou-li se účastníci občanskoprávního vztahu, musí se za tím účelem obrátit s návrhem - žalobou na soud.
Základní zásady soukromého práva
a) zásada vše je dovoleno, co není zakázáno - zásada legální licence, vychází z LZPS, např. ust. §2, odst. 3 OZ
b) zásada autonomie vůle subjektu - zásada smluvní svobody; představuje volnost při uzavírání smluv, volnost výběru jejich typů, volnost utváření jejich obsahu, určení formy apod.
c) zásada právní jistoty - zásada nedotknutelnosti vlastnictví, včetně právní ochrany vlastníka (§ 126), v závazkovém právu zásada „pacta sunt servanda“ (§ 493); porušení smlouvy je chápáno jako porušení práva a zakládá odpovědnost toho, kdo porušil smlouvu; projevy zásady právní jistoty:
• zákon nepůsobí zpětně
• smlouva zavazuje pouze své adresáty, přičemž postavení třetích osob by se nemělo zhoršit
• ochrana dobré víry
d) zásada ochrany dobré víry (bona fides) - nemůže být poškozen ten, kdo sám jedná v oprávněné dobré víře, že jedná po právu, resp. ten, kdo oprávněně důvěřuje v to, že po právu jedná někdo jiný (např. § 33 b, odst. 4, § 35 odst. 3, § 42 a odst. 2 a další)
e) zásada zákazu zneužití práv - § 3, odst. 1 - výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy; dobré mravy = souhrn společenských a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost
f) zásada prevence - § 3 odst. 2, obecně je uloženo FO a PO, státním orgánům i orgánům místní samosprávy dbát o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou; zásada „neminem leadere“ - nikoho nepoškozovat - základní zásada prevence odpovědnosti za škodu a celého odpovědnostního systému (§ 415 a § 420); předcházení ohrožení či porušení práv z občanskoprávních vztahů
g) zásada „nikdo nemůže na jiného převést více práv, než má sám“ - uplatňuje se především v v oblasti nabývání vlastnického práva; výjimkou případy nabytí vlastnictví od nevlastníka (nabytí dědictví od nepravého dědice - § 486)
Klíčová slova:
občanské právo
promlčení
prekluze
držba
detence
závazky
bezdůvodné obohacení
Obsah:
- 1. Pojem, předmět úpravy a základní zásady občanského práva 1
2. Občanskoprávní skutečnosti a občanskoprávní vztahy 2
3. Ochrana subjektivních občanských práv (§ 4, 5, 6, 127, 136) 8
4. Subjekty občanskoprávních vztahů 10
5. Předmět občanskoprávních vztahů a sousedská práva 11
6. Promlčení a prekluze 12
7. Věcná práva - srovnání se závazkovými právy a právo vlastnické 14
8. Nabývání vlastnického práva 16
9. Držba a detence 18
10. Podílové spoluvlastnictví 19
11. Společné jmění manželů 21
11. Věcná práva k věcem cizím (zástavní právo, věcná břemena, zadržovací právo) 24
12. Předpoklady dědění, dědická způsobilost, neopominutelný dědic, povinnost hradit dluhu 29
13. Testamentární dědická posloupnost, intestátní dědická posloupnost, vydědění 32
14. Vznik závazků (smluvní a deliktní závazkové právo) 35
15. Smlouva, pojem, obsah způsob uzavírání 38
16. Zajištění závazků, změna závazků, zánik závazků 38
17. Jednotlivé smluvní typy (kupní smlouva, nájemní smlouva…) 48
18. Odpovědnost za škodu a odpovědnost za vady 48
19. Bezdůvodné obohacení 56