Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované státnicové otázky - okruh Systém vyšších rostlin
«»
| Přípona |
Typ státnicové otázky |
Stažené 13 x |
| Velikost 0,6 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9593 |
| Poslední úprava 06.02.2017 |
Zobrazeno 1 788 x |
Autor: clean.bandit |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
14 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Přírodovědecká fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy » Biologie
- Předmět:Biologie
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:31 stran
C) Krytosemenné (Magnoliophyta)- obecná char. + char. čeledi hluchavkovité (Lamiaceae).
„krytosemenné“ = vajíčka jsou ukryta v plodolistu, fylogeneticky nejpokročilejší skupina, rovněž druhově nejbohatší skupina vyšších r. (300-350 tis.), nejdokonalejší adaptace na suchozemské prostředí.
Charakteristika: Jedná se o autotrofní byliny nebo dřeviny. V dřevní části jsou cévy (tracheje). Jako orgány rozmnožování se vyvinuly květy. Ten chrání vajíčka pohlavní orgány před vysycháním (vajíčka jsou ukryta v semeníku) a spolupodílí se na opylení. Samčím gametofytem je klíčící pylové zrno, samičím je zárodečný vak, který se vyvíjí uvnitř vajíčka. Oba gametofyty nejsou schopny samostatné existence a jsou součástí sporofytu. Oplození je dvojité: kromě splývání gamet, za vzniku zygoty, dochází ještě ke splývání druhé spermatické b. s diploidní centrální buňkou zár. vaku za vzniku triploidní b., z níž se vyvíjí sekundární endosperm. Ze zygoty se vyvíjí zárodek a celé vajíčko se mění v semeno (během přeměny v semeno se mění i semeník, celý pestík, příp. i jiné části květu v plod).
Evoluce: Podnebí v juře (chudé na srážky) potlačilo květenu zastoupenou cykasy, jinany a jehličnany a umožnilo rozšíření krytosem. r., lépe přizpůsobeným suchozemským podmínkám. Vznikají dvě větve: dvouděložné a jednoděložné r.
Pylová zrna: vz. meiotickým dělením mateřských b. v prašných pouzdrech tyčinek. Zralé pylové zrno má 2 obaly: vnější (exinu), vnitřní (intinu) a obsahuje 2 buňky: větší vyživovací (vegetativní) a menší rozmnožovací (generativní).
Vajíčka: jsou ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho stěně. Vaj. má 2 obaly (integumenty), které až na klový otvor uzavírají mnohobuň. diploidní pletivo nucellus.
„krytosemenné“ = vajíčka jsou ukryta v plodolistu, fylogeneticky nejpokročilejší skupina, rovněž druhově nejbohatší skupina vyšších r. (300-350 tis.), nejdokonalejší adaptace na suchozemské prostředí.
Charakteristika: Jedná se o autotrofní byliny nebo dřeviny. V dřevní části jsou cévy (tracheje). Jako orgány rozmnožování se vyvinuly květy. Ten chrání vajíčka pohlavní orgány před vysycháním (vajíčka jsou ukryta v semeníku) a spolupodílí se na opylení. Samčím gametofytem je klíčící pylové zrno, samičím je zárodečný vak, který se vyvíjí uvnitř vajíčka. Oba gametofyty nejsou schopny samostatné existence a jsou součástí sporofytu. Oplození je dvojité: kromě splývání gamet, za vzniku zygoty, dochází ještě ke splývání druhé spermatické b. s diploidní centrální buňkou zár. vaku za vzniku triploidní b., z níž se vyvíjí sekundární endosperm. Ze zygoty se vyvíjí zárodek a celé vajíčko se mění v semeno (během přeměny v semeno se mění i semeník, celý pestík, příp. i jiné části květu v plod).
Evoluce: Podnebí v juře (chudé na srážky) potlačilo květenu zastoupenou cykasy, jinany a jehličnany a umožnilo rozšíření krytosem. r., lépe přizpůsobeným suchozemským podmínkám. Vznikají dvě větve: dvouděložné a jednoděložné r.
Pylová zrna: vz. meiotickým dělením mateřských b. v prašných pouzdrech tyčinek. Zralé pylové zrno má 2 obaly: vnější (exinu), vnitřní (intinu) a obsahuje 2 buňky: větší vyživovací (vegetativní) a menší rozmnožovací (generativní).
Vajíčka: jsou ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho stěně. Vaj. má 2 obaly (integumenty), které až na klový otvor uzavírají mnohobuň. diploidní pletivo nucellus.
Klíčová slova:
krytosemenná rostlina
ryniové rostliny
přesličky
rodozměna
euanthiová teorie
Obsah:
- Krytosemenné (Magnoliophyta)- obecná charakteristika.
Pinofyty (Pinophyta) - charakteristika, systém a fylogeneze.
Nahosemenné (gymnospermní) rostliny - charakteristika, systém a fylogeneze.
Heterosporické plavuňovité rostliny - charakteristika, systém a fylogeneze.
Izosporické plavuňovité rostliny - charakteristika, systém a fylogeneze.
Srovnání znaků dvouděložných a jednoděložných rostlin.
Původ vyšších rostlin a adaptace k suchozemskému prostředí.
Ryniové rostliny.
Přesličky (Equisetophyta) - charakteristika, systém, fylogeneze a zástupci.
Heterosporické kapradiny (Salviniidae, Marsileidae) - charakteristika, systém, fylogeneze a zástupci.
Izosporické kapradiny (Polypodiidae) - charakteristika, systém, fylogeneze a zástupci.
Játrovky (Marchantiophyta) - charakteristika, systém, fylogeneze a zástupci.
Mechy (Bryophyta) - charakteristika, systém, fylogeneze a zástupci.
Hlevíky (Anthocerotophyta) - charakteristika, systém, fylogeneze a zástupci.
Charakteristické znaky vyšších rostlin.
Proces vývoje druhů (základní mechanismy speciačního procesu).
Rodozměna - srovnání životních cyklů izosporických a heterosporických kapraďorostů.
Vysvětlení pojmů taxon, druh, klasifikace.
Hierarchie taxonomických jednotek.
Vývoj semennosti a vajíčka.
Obalosemenné (Gnetophyta) - charakteristika, systém a fylogeneze.
Cykasy (Cycadophyta) - charakteristika, systém, fylogeneze a zástupci.
Benetity (Cycadeoideophyta, Bennettitophyta) - charakteristika, systém, fylogeneze a zástupci.
Srovnání izomorfické a heteromorfické rodozměny na konkrétních příkladech.
Srovnání původních a odvozených anatomicko-morfologických znaků.
Euanthiová a pseudanthiová teorie.
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) - charakteristika.
Čeleď kakostovité (Geraniaceae) - charakteristika.
Čeleď šáchorovité (Cyperaceae) - charakteristika.
Čeleď krtičníkovité (Scrophulariaceae) - charakteristika.
Čeleď violkovité (Violaceae) - charakteristika.
Čeleď vrbovité (Salicaceae) - charakteristika.
Čeleď pryskyřníkovité (Ranunculaceae) - charakteristika.
Čeleď mákovité (Papaveraceae) - charakteristika.
Čeleď sítinovité (Juncaceae) - charakteristika.
Čeleď brukvovité (Brassicaceae) - charakteristika.
Čeleď prvosenkovité (Primulaceae) - charakteristika.
Čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae) - charakteristika.
Čeleď liliovité (Liliaceae) - charakteristika.
Čeleď miříkovité (Apiaceae, Daucaceae) - charakteristika.
Čeleď bobovité (Fabaceae) - charakteristika.
Čeleď brutnákovité (Boraginaceae) - charakteristika.
Čeleď růžovité (Rosaceae), podčeleď Rosoideae - charakteristika.
Čeleď vstavačovité (Orchidaceae) - charakteristika.
Čeleď lipnicovité (Poaceae) - charakteristika.
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) - charakteristika.
Čeleď lilkovité (Solanaceae) - charakteristika.
Čeleď hvozdíkovité (Caryophyllaceae) - charakteristika.
Čeleď arekovité (Arecidae) - charakteristika.
Čeleď bukovité (Fagaceae) - charakteristika.
Čeleď šácholanovité (Magnoliaceae) - charakteristika.