Vypracované státnicové otázky - Pěstění lesů

1.) Principy výchovy smrkových porostu na kyselých stanovištích

Druhý nejrozšířenější HS v ČR. S optimálními podmínkami pro přirozenou obnovu (5K,6K,5I,6I,6M). Přirozené stanoviště 6.-8.LVS, optimální 5.-6. LVS. Prioritní postavení v HS 41-79 (to je 73% lesní půdy ČR).

Smrkové nárosty
Smrk se poměrně snadno přirozeně zmlazuje pod mateřskými porosty, na jejich okrajích a bočním náletem i na holých sečích
Přirozeně vzniklé porosty, nebo jejich části jsou často extrémně husté, počet náletových jedinců může převyšovat, a to i výrazně 100.000 ks.ha-1. V těchto porostech je nutné ještě ve fázi nárostů (při výšce cca 50 cm) provést prostřihávky. Uplatní se zpravidla schematický postup křovinořezy s úpravou rozestupu cca 1 m x 1 m, tj. 10.000 ks.ha-1. Tento zásah je bezpodmínečně nutné provést včas, aby v této fázi vývoje byly stromky po zásahu stále zavětveny až k zemi. Druhý zásah v nárostech se bude opakovat v období jejich zapojování a to tak, aby při horní porostní výšce 1 až 2 m zůstalo v porostu 3.500 až 4.000 stromků.ha-1.
Případným mezerám v nárostech, pokud jejich šíře nepřekročí 3 m, není třeba věnovat pozornost. Větší plošky je ale nutné doplnit dřevinami cílové skladby s vysokou dynamikou odrůstání v mládí (modřín, douglaska). Je nutné použít vyspělý školkovaný sadbový materiál, popř. poloodrostky a odrostky. Ve větších mezerách je účelné doplnění listnatými dřevinami, zejména bukem - vždy ve sponu nejméně 1 m x 1 m zpravidla s nutnou ochranou proti zvěři (oplocenky).