Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Vypracované státnicové otázky - Technologie staveb
«»
| Přípona .rar |
Typ státnicové otázky |
Stažené 13 x |
| Velikost 109,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10245 |
| Poslední úprava 09.05.2017 |
Zobrazeno 2 411 x |
Autor: quadra |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:České vysoké učení technické v Praze
- Fakulta:Fakulta stavební
- Kategorie:Technika » Stavebnictví
- Předmět:Technologie staveb
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:400 stran
TS - 1. Třídy těžitelnosti hornin
NOVÉ TŘÍDĚNÍ DLE ČSN 73 6133:
Pro stavby pozemních komunikací se stanovují 3 třídy těžitelnosti v závislosti na pevnosti horniny a na průměrné vzdálenosti diskontinuit podle tabulky:
Třída I. Těžba je prováděná běžnými výkopovými mechanismy (buldozery, rypadla, ručně prováděné výkopy).
Třída II. Pro těžbu a rozpojování horniny je nutné použít speciální rozpojovací mechanismy (rozrývače, skalní lžíce, kladiva). Lze použít i trhací práce pokud je to z hlediska výsledné fragmentace a/nebo hospodárnosti výhodné.
Třída III. K rozpojování je nutné použít trhacích prací. K rozpojování se mohou požít kladiva, rozrývače nebo jiné technologie, pokud by použití trhacích prací ohrozilo okolní stavby (obydlené oblasti).
Zatřídění hornin musí být uvedeno v dokumentaci stavby na základě výsledků geotechnického průzkumu. Při zatřiďování skalních hornin podle těžitelnosti pouze na základě vrtných prací je nutné vzít v úvahu možné větší porušení jádra a tudíž nižší třídu těžitelnosti než je ve skutečnosti při těžbě. Proto se stanovení třídy těžitelnosti u skalních hornin doplňuje geofyzikálním měřením (refrakční seismika), případně strojně hloubenými sondami.
U třídy těžitelnosti II je nutné zohlednit rozměr výkopu (u úzkých rýh pro kanalizaci, podzemní vedení apod.) s ohledem na možnou technologii rozpojování.
NOVÉ TŘÍDĚNÍ DLE ČSN 73 6133:
Pro stavby pozemních komunikací se stanovují 3 třídy těžitelnosti v závislosti na pevnosti horniny a na průměrné vzdálenosti diskontinuit podle tabulky:
Třída I. Těžba je prováděná běžnými výkopovými mechanismy (buldozery, rypadla, ručně prováděné výkopy).
Třída II. Pro těžbu a rozpojování horniny je nutné použít speciální rozpojovací mechanismy (rozrývače, skalní lžíce, kladiva). Lze použít i trhací práce pokud je to z hlediska výsledné fragmentace a/nebo hospodárnosti výhodné.
Třída III. K rozpojování je nutné použít trhacích prací. K rozpojování se mohou požít kladiva, rozrývače nebo jiné technologie, pokud by použití trhacích prací ohrozilo okolní stavby (obydlené oblasti).
Zatřídění hornin musí být uvedeno v dokumentaci stavby na základě výsledků geotechnického průzkumu. Při zatřiďování skalních hornin podle těžitelnosti pouze na základě vrtných prací je nutné vzít v úvahu možné větší porušení jádra a tudíž nižší třídu těžitelnosti než je ve skutečnosti při těžbě. Proto se stanovení třídy těžitelnosti u skalních hornin doplňuje geofyzikálním měřením (refrakční seismika), případně strojně hloubenými sondami.
U třídy těžitelnosti II je nutné zohlednit rozměr výkopu (u úzkých rýh pro kanalizaci, podzemní vedení apod.) s ohledem na možnou technologii rozpojování.
Klíčová slova:
technologie staveb
dozery
pažení
systémové bednění
realizace omítek
výměr
modelování
projektování
Obsah:
- 1. Třídy těžitelnosti hornin
2. Druhy vykopávek a jejich charakteristika (jáma, rýha, šachta, zářez, odkopávka, prokopávka)
3. Stroje pro zemní práce (druhy, pohon, podvozky, vhodnost nasazení dle vykopávky)
4. Rypadla (třídy, s hloubkovou a výškovou lopatou, drapákem na tyči a na laně, vlečným korečkem, korečkové a kolesové), výkon a vhodnost nasazení dle druhu vykopávky, objemu a třídy těžitelnosti
5. Nakladače (na kolovém a pásovém podvozku), výkon a vhodnost nasazení dle druhu vykopávky, objemu a třídy těžitelnosti
6. Dozery (buldozer, tiltdozer, angldozer, kolový a pásový podvozek), výkon a vhodnost nasazení dle druhu vykopávky, objemu a třídy těžitelnosti
7. Skejpr, vhodnost nasazení dle druhu vykopávky, objemu a třídy těžitelnosti
8. Grejdr, vhodnost nasazení dle druhu vykopávky, objemu a třídy těžitelnosti
9. Stroje cyklické a kontinuální, stanovení výkonnosti (výpočtem, časový snímek, normy)
10. Sejmutí ornice - rozsah plošný, tloušťka vrstvy a skladování, umístění skládky na staveništi
11. Vytyčování polohopisné a výškopisné při jednotlivých fázích realizace výkopů (sejmutí ornice, výkop hlavní jámy dle hloubkových úrovní, výkop budoucích základových konstrukcí), umístění laviček a jejich konstrukce
12. Návrh odvozních prostředků (podle těžícího mechanizmu, vzdálenosti a ostatních podmínek, jako podíl dopravy na silnici a v terénu), návrh vhodného počtu k těžícímu stroji
13. Pažení obecně (trvalá, dočasná, vetknutá, rozepřená, kotvená, po výkopu, během výkopu a před výkopem
14. Pažení příložné (nákres, postup montáže a demontáže, vhodnost nasazení dle konkrétních podmínek)
15. Pažení zátažné a hnané (nákres, postup montáže a demontáže, vhodnost nasazení dle konkrétních podmínek)
16. Pažení záporové (nákres, postup montáže a demontáže, vhodnost nasazení dle konkrétních podmínek)
17. Pažení štetovnicové (nákres, postup montáže a demontáže, vhodnost nasazení dle konkrétních podmínek)
18. Pažící boxy (nákres, postup montáže a demontáže - vhodnost nasazení dle konkrétních podmínek)
19. Pažení lyžinové (kluznicové - nákres, postup montáže a demontáže vhodnost nasazení dle konkrétních podmínek)
20. Pažení pilotové (nákres, postup montáže, vhodnost nasazení dle konkrétních podmínek)
...
...
...
93. Zásady výstavby nesourodých investičních celků. Základní období výstavby (přípravných prací, hlavní výstavby). Územní a prostorové členění nesourodých investičních celků, určení směru postupu, dělení na výstavbové části, minimální výrobní komplex, rozhodující termíny při výstavbě
94. Sourodé a nesourodé investiční celky, komplexní stavební proces, jeho členění, základní dokumenty pro jeho modelování pomocí stavebně technologického projektu
95. Uplatnění proudové metody stavění při stavění investičních celků v tržních podmínkách. Základní principy proudu, jeho znázornění, struktury a parametry.
96. Řídící proces, pracovní fronta, časový modul, vyvažování a kloubení proudů, kritické přiblížení proudů, výpočet kritického místa při změně směru proudu, výpočet doby různých proudů
97. Modelování procesu výstavby pomocí síťových grafů. Obecný graf a síťový graf. Metoda kritické cesty, výpočet síťového grafu, rezervy. Hranově a uzlově definovaný síťový graf. Kritické zhodnocení metody kritické cesty
98. Využití síťové analýzy ve stavebnictví. Metoda BKN (stavebnicové síťové plánování) a STSG (stavebně technologický síťový graf) s využitím uzlově definovaného síťového grafu, princip funkce a využití jednotlivých druhů vazeb ve stavebně technologickém síťovém grafu
99. Typové síťové grafy a možnost jejich modifikace. Stavebnicové skládání modelů výstavby objektů do modelu výstavby investičního celku. Dokumenty vyplývající ze síťového grafu (technologický normál, harmonogram, ČPG, bilanční grafy, kontrolní a zkušební plán)
100. Využití počítačů pro modelování realizace investičního celku
101. Zásady navrhování zařízení staveniště pro objekt a investiční celek. Základní dělení ZS, principy návrhu provozního, sociálního a doplňujícího zařízení staveniště.
102. Kritéria a metodika projektování ZS v podmínkách tržního hospodářství.
103. Zásady organizace výstavby jakožto část projektové dokumentace pro stavební povolení - řešení, náplň