Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Home » Státnicové otázky » Vypracované státnicové otázky z okruhu Analýza rizik a prevence závažných havárií
Vypracované státnicové otázky z okruhu Analýza rizik a prevence závažných havárií
«»
| Přípona .rar |
Typ státnicové otázky |
Stažené 3 x |
| Velikost 2,9 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10781 |
| Poslední úprava 11.09.2017 |
Zobrazeno 1 538 x |
Autor: aladeen |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta bezpečnostního inženýrství
- Kategorie:Nezařazené » Bezpečnost
- Předmět:Analýza rizik a prevence závažných havárií
- Studijní obor:Bezpečnostní inženýrství
- Ročník:5. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:65 stran
1 a) Dělení mimořádných událostí podle podstaty dějů:
Mimořádné události lze na základě podstaty dějů rozdělit do tří skupin (viz obr. 1):
• přírodní,
• antropogenní,
• kombinované.
Obr. 1: Dělení mimořádných událostí
A) Přírodní mimořádné události
vznikají působením přírodních sil pozemských i mimozemských, které jsou výsledkem změn akumulace energie uvnitř Země nebo na jejím povrchu. Energie vzniká např. třením pevného obalu Země a jejích tekutého jádra v důsledku rozdílných rotací, rozpadem radioaktivních látek, tlakem zemských vrstev a bloků. Formy stabilizace energetického potenciálu jsou pak reprezentovány seismickou aktivitou, vulkanickou činností, sesuvy půdy, pohyby vodní hladiny (povodně), extrémními meteorologickými jevy (větrné smrště, abnormální sucha), které mohou být umocněny doprovodnými nebo následnými ději.
B) Antropogenní mimořádné události
jsou důsledkem činnosti člověka. Podle oblasti lidské činnosti se rozlišují mimořádné události:
• technogenní (technického původu, dopravní),
• environmentální, apod.
Mimořádné události technického původu jsou spojeny s využitím výrobního potenciálu, jejich příčina je v selhání lidského faktoru nebo techniky (viz obr. 2). Tyto mimořádné události jsou prezentovány především požáry, výbuchy a výronem škodlivin. Často se však jedná o kumulaci uvedených dějů.
Mimořádné události lze na základě podstaty dějů rozdělit do tří skupin (viz obr. 1):
• přírodní,
• antropogenní,
• kombinované.
Obr. 1: Dělení mimořádných událostí
A) Přírodní mimořádné události
vznikají působením přírodních sil pozemských i mimozemských, které jsou výsledkem změn akumulace energie uvnitř Země nebo na jejím povrchu. Energie vzniká např. třením pevného obalu Země a jejích tekutého jádra v důsledku rozdílných rotací, rozpadem radioaktivních látek, tlakem zemských vrstev a bloků. Formy stabilizace energetického potenciálu jsou pak reprezentovány seismickou aktivitou, vulkanickou činností, sesuvy půdy, pohyby vodní hladiny (povodně), extrémními meteorologickými jevy (větrné smrště, abnormální sucha), které mohou být umocněny doprovodnými nebo následnými ději.
B) Antropogenní mimořádné události
jsou důsledkem činnosti člověka. Podle oblasti lidské činnosti se rozlišují mimořádné události:
• technogenní (technického původu, dopravní),
• environmentální, apod.
Mimořádné události technického původu jsou spojeny s využitím výrobního potenciálu, jejich příčina je v selhání lidského faktoru nebo techniky (viz obr. 2). Tyto mimořádné události jsou prezentovány především požáry, výbuchy a výronem škodlivin. Často se však jedná o kumulaci uvedených dějů.
Klíčová slova:
mimořádné události
fyzická ochrana
analýza rizik
prevence havárií
fyzikální výbuch
havarijní plánování
Obsah:
- 1. Dělení mimořádných událostí podle podstaty dějů
Charakteristika základních úloh bezpečnostního inženýrství - identifikace nebezpečí a hodnocení rizika
2. Vysvětlení pojmu závažná havárie
Selektivní metoda pro výběr zařízení vyžadujících QRA
3. Závažné havárie a jejich jevy
Plán fyzické ochrany
4. Závažné havárie ve světě, rozbor příčin
Účel a obsah bezpečnostní zprávy
5. Současné zabezpečení systému prevence závažných havárií v EU - novelizace SEVESO II direktivy
Účel a obsah bezpečnostního programu
6. Povinnosti provozovatelů vyplývající ze zákona o prevenci závažných havárií
Základní rysy Studie nebezpečí a provozuschopnosti - HAZOP
7. Význam a provedení bezpečnostního managementu
Indexové metody pro identifikaci zdrojů rizika
8. Účel a obsah bezpečnostní zprávy
Princip a použití metody “Co se stane, když…” (What if Analysis)
9. Co vyjadřuje kubický zákon a jaké je jeho použití v praxi
Význam a obsah vnějšího havarijního plánu podniku
10. Zóna havarijního plánování
Charakteristika metod FTA a ETA, možnost použití v praxi
11. Charakteristika metod FMEA a FMECA, možnost použití v praxi
Maximální výbuchové parametry, vysvětlení a použití v praxi
12. Povinnosti státní správy vyplývající ze zákona o prevenci závažných havárií
Význam a obsah vnitřního havarijního plánu podniku.
13. Charakter nebezpečí a prevence při skladování hořlavých kapalin
Primární protipožární a protivýbuchová prevence
14. Vysvětlete princip fyzikálního výbuchu
Sekundární protipožární a protivýbuchová prevence
15. Charakter nebezpečí a prevence při skladování zkapalněných plynů
Terciární (konstrukční) protipožární a protivýbuchová prevence