Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované státnicové otázky z okruhu Signálové procesory
«»
| Přípona .doc |
Typ státnicové otázky |
Stažené 0 x |
| Velikost 2,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 12601 |
| Poslední úprava 03.09.2018 |
Zobrazeno 1 045 x |
Autor: snoopydogg |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoké učení technické v Brně
- Fakulta:Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
- Kategorie:Technika » Sítě a komunikace
- Předmět:Signálové procesory
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:23 stran
1. Architektura mikroprocesorových obvodů pro zpracování signálu. Rozdíly oproti mikroprocesorům pro všeobecné použití. Dělení signálových procesorů do generací a vlastnosti jednotlivých generací.
----------------------------------------------------------------------------------------
Základní pojmy:
Struktura - vzájemné propojení bloků.
Organizace - dynamické interakce funkčních bloků a řízení komunikace.
Realizace - návrh vnitřní struktury funkčních bloků.
Funkce - chování mikroprocesoru jako celku navenek
Architektura mikroprocesorových obvodů pro zpracování signálu
Při návrhu architektury mikroprocesoru vycházíme: z tradice, z určité technologické základny, inspirace z přírody a z vlastní fantazie.
Von Neumannova architektura
Navržena Johnem von Neumannem při vývoji počítače EDVAC - Electronic Discrete Variable Computer (1945).
Von Neumannova architektura má následující zásady:
• funkční jednotky - paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní a výstupní jednotka,
• struktura je nezávislá na typu úlohy, programuje se obsahem paměti,
• instrukce a operandy jsou v téže paměti,
• paměť rozdělena do buněk stejné velikosti,
• program tvoří instrukce, při změně dat se nemění,
• změna pořadí instrukcí se vyvolá instrukcí skoku,
• používají se dvojkové signály a dvojková číselná soustava.
Harvardská architektura
Navržena Howardem Aikenem na Harvardské univerzitě a použita pro elektronkový počítač ENIAC - Electronic Numerical Integrater and Calculator (1944).
----------------------------------------------------------------------------------------
Základní pojmy:
Struktura - vzájemné propojení bloků.
Organizace - dynamické interakce funkčních bloků a řízení komunikace.
Realizace - návrh vnitřní struktury funkčních bloků.
Funkce - chování mikroprocesoru jako celku navenek
Architektura mikroprocesorových obvodů pro zpracování signálu
Při návrhu architektury mikroprocesoru vycházíme: z tradice, z určité technologické základny, inspirace z přírody a z vlastní fantazie.
Von Neumannova architektura
Navržena Johnem von Neumannem při vývoji počítače EDVAC - Electronic Discrete Variable Computer (1945).
Von Neumannova architektura má následující zásady:
• funkční jednotky - paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní a výstupní jednotka,
• struktura je nezávislá na typu úlohy, programuje se obsahem paměti,
• instrukce a operandy jsou v téže paměti,
• paměť rozdělena do buněk stejné velikosti,
• program tvoří instrukce, při změně dat se nemění,
• změna pořadí instrukcí se vyvolá instrukcí skoku,
• používají se dvojkové signály a dvojková číselná soustava.
Harvardská architektura
Navržena Howardem Aikenem na Harvardské univerzitě a použita pro elektronkový počítač ENIAC - Electronic Numerical Integrater and Calculator (1944).
Klíčová slova:
architektura
signálový procesor
sběrnice
implementace
transformace
adresovací režim
Obsah:
- 1. Architektura mikroprocesorových obvodů pro zpracování signálu. Rozdíly oproti mikroprocesorům pro všeobecné použití. Dělení signálových procesorů do generací a vlastnosti jednotlivých generací.
2. Formáty vyjádření čísel, formáty s pohyblivou a pevnou řádovou čárkou, vyjádření záporných čísel, srovnání formátů. Dynamický rozsah, přesnost vyjádření, saturace a zaokrouhlování.
3. Signálový procesor 56F8367, vnitřní architektura. Aritmetická logická jednotka, architektura, skladba a typy registrů, používané formáty čísel. Základní podporované aritmetické a logické instrukce. Význam a použití příznakových bitů.
4. Adresovací jednotka, architektura, skladba a typy registrů. Podporované typy adresování, možnosti změny adresovacích registrů při adresování.
5. Řídicí jednotka, práce se softwarovým zásobníkem, instrukce skoku. Hardwarové cykly. Systém přerušení, význam tabulky vektorů přerušení, rozdíl mezi krátkým a dlouhým přerušením. Obecné způsoby přidělování priority přerušení.
6. Obecný časový popis činnosti procesoru, hodinový, strojový a instrukční cyklus. Zřetězené zpracování instrukcí a využití pro zvýšení výpočetního výkonu procesoru. Problémy způsobené zřetězeným zpracováním instrukcí.
7. Sběrnice, připojení vnější paměti, mapování paměti, adresový dekodér, výběrové signály, stínové adresy. Připojení periferních obvodů, standardní a paměťové mapování periferií.
8. Instrukční soubor, symbolický název instrukce a strojový kód, délka instrukcí. Definiční a pseudoinstrukce a rozdíl oproti instrukcím procesoru. Makro instrukce a rozdíly oproti funkcím. Vazba na vyšší programovací jazyky, intrinsic funkce.
9. Implementace číslicových filtrů, základní rozdělení filtrů. Rozdíl mezi kanonickou a nekanonickou formou, grafy signálových toků. Kvantovací vlivy u číslicových filtrů, místa vzniku kvantovacích vlivů, vliv na přenosovou funkci a kmitočtovou charakteristiku.
10. Implementace Fourierovy transformace, algoritmus rychlé Fourierovy transformace, rozdělení do stupňů a sekcí, operace „motýlku“. Zvláštní adresovací režim u algoritmu rychlé Fourierovy transformace, problémy s přetečením aritmetiky.