Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Vypracované státnicové otázky z okruhu Teorie architektury
«»
| Přípona .rar |
Typ státnicové otázky |
Stažené 5 x |
| Velikost 28,7 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9625 |
| Poslední úprava 13.02.2017 |
Zobrazeno 1 446 x |
Autor: clean.bandit |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:-
- Fakulta:-
- Kategorie:Technika » Architektura
- Předmět:Teorie architektury
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:160 stran
1.Odkaz antickej architektúry
Význam antického dědictví v dějinách evropské civilizace a v naší současnosti
Velmi silný vliv na vývoj evropského výtvarného umění mělo antické sochařství, malířství a architektura. Pod vlivem římské architektury se vytvořil ve středověku románský sloh s typickou basilikou. Předmětem hlubokého obdivu se však antické umění stalo až v období renesance, kdy kupř. architekti studovali Vitruviovo dílo a inspirovali se římskými stavbami, kupř. slavným Pantheonem. Malíři zase byli ovlivněni nástěnnými malbami, které byly v té době v Římě objeveny, a totéž platí o sochařích, kteří svébytně přetvářeli antické podněty. Dalším obdobím, kdy byly živě napodobovány antické, tentokrát především řecké vzory, je období klasicismu v 18. a na počátku 19. století. Mezi významné klasicistní sochaře patří Ital Antonio Canova a Dán Bertel Thorwaldsen. Hojně byla v této době napodobována i antická architektura - obdiv k antice vedl bavorského krále Ludvíka I. k výstavbě Mnichova v neoklasicistním slohu; pěkným příkladem klasicismu u nás je např. zámek Kačina. Antické umění má očividný vliv také v novější době - kupř. v sochařství lze o antické inspiraci hovořit u sochařů Josefa Václava Myslbeka či Jana Štursy.
Význam antického dědictví v dějinách evropské civilizace a v naší současnosti
Velmi silný vliv na vývoj evropského výtvarného umění mělo antické sochařství, malířství a architektura. Pod vlivem římské architektury se vytvořil ve středověku románský sloh s typickou basilikou. Předmětem hlubokého obdivu se však antické umění stalo až v období renesance, kdy kupř. architekti studovali Vitruviovo dílo a inspirovali se římskými stavbami, kupř. slavným Pantheonem. Malíři zase byli ovlivněni nástěnnými malbami, které byly v té době v Římě objeveny, a totéž platí o sochařích, kteří svébytně přetvářeli antické podněty. Dalším obdobím, kdy byly živě napodobovány antické, tentokrát především řecké vzory, je období klasicismu v 18. a na počátku 19. století. Mezi významné klasicistní sochaře patří Ital Antonio Canova a Dán Bertel Thorwaldsen. Hojně byla v této době napodobována i antická architektura - obdiv k antice vedl bavorského krále Ludvíka I. k výstavbě Mnichova v neoklasicistním slohu; pěkným příkladem klasicismu u nás je např. zámek Kačina. Antické umění má očividný vliv také v novější době - kupř. v sochařství lze o antické inspiraci hovořit u sochařů Josefa Václava Myslbeka či Jana Štursy.
Klíčová slova:
antická architektura
dynamismus
klasicismus
romantismus
ochrana měst
architektonické měřítko
architektura
Obsah:
- Odkaz antickej architektury
Prostor a konstrukce gotické katedrály
Důsledky vývoje renesanční architektury
Barokní dynamismus
Barokní klasicismus
Romantismus 19.století
Historismus 19.stoleti
Nové trendy vývoje architektury na poč. 20. století
Programy meziválečné architektonické moderny 20
Realizace meziválečné architektonické moderny 20. století
Tradicionalismus 20. století
Materiálové a tvarové experimenty vývoje architektury po 2. WW
Vývojové tendence současné architektury
Historická ochrana mest
Novostavba v historickém prostředí
Vznik, potřeba a funkce architektonické kritiky, její vztah k teorii architektury
Tektonika, stereotomie a struktura jako specifické, historicky podmíněné projevy subjektivního odrazu v architektonickém díle
Postavení vědy a techniky v celkovém pojetí architektonického díla
Historické proměny vztahu vnitřku a vnějšku v teorii architektonického prostoru
Postavení harmonizačních prostředků v celkovém pojetí architektonického díla, jeho prostorové a hmotné struktury
Příčinná souvislost podstaty fyziologie vidění prostoru a teorií architektonické kompozice
Architektonické měřítko jako všeobecný ukazatel architektonické kvality díla a jeho souměřitelnost s člověkem a prostředím
Principy a podmínky světelné kompozice celkově pozorovatelného prostoru
Antropometrická a antroposémantická proporcionalita v průběhu dějinného vývoja
Zrcadlová a středobodová symetrie jako spoločensko politický fenomen