Vypracované státnicové otázky z okruhu Teorie urbanismu a územního plánování

29. Post-industriální město, současné tendence rozvoje měst

Postindustriální éra /wikipedie.cz/

Je všeobecně uznáváno, že prvním státem, který postoupil z průmyslové do post-industriální éry jsou Spojené Státy Americké (USA) krátce po skončení Druhé světové války. Neexistuje však ale jednotná hranice, podle kterého se tento fakt posuzuje. Z ekonomického hlediska se každá společnost mění v post-industriální ve chvíli, kdy je více jejího HDP (Hrubého domácího produktu) získáváno ze sektoru terciárního sektoru (služeb), než ze sektoru sekundárního průmyslu (výrobní činnosti). Jiní odborníci a ekonomové zase používají kritérium zaměstnanosti obyvatelstva podle sektorů. Za přechod mezi průmyslovou a post-industriální společností je možné globálně považovat datum vypuštění prvního pozemského satelitu Sputnik (4. října 1957) anebo datum prvního použití atomové bomby při zničení japonského města Nagasaki (6. srpna 1945). Základními znaky post-industriální éry je zmenšení významu primárního průmyslu, přesun pracujícího obyvatelstva do činností služeb, další růst vzdělání obyvatelstva, zavádění moderních komunikačních, výpočetních a výrobních technologií, robotizace, orientace na high-tech (technologicky špičkový) průmysl, orientace na kvalitu a uvědomění si ekologického aspektu a nedostatků intenzivního průmyslového rozvoje. Post-industriální éra je rovněž zodpovědná za likvidaci ekologických a sociálních škod, které vznikly v éře průmyslové. Typický je i dekolonialismus. Velmi vhodným příkladem pro ukázku tohoto typu společenského vývoje je dnešní Japonsko anebo Jižní Korea. Post-industriální éru, ve které nyní žijeme, označujeme rovněž jako tzv. informační éru, plastovou éru (zkráceně plastověk) anebo dobu jadernou.
Termín „postindustriální společnost“ poprvé použil Daniel Bell ve svém díle The Coming of Post-Industrial Society z roku 1973.