Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Vypracované státnicové otázky z okruhu Zakládání staveb
«»
| Přípona .rar |
Typ státnicové otázky |
Stažené 20 x |
| Velikost 14,7 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9345 |
| Poslední úprava 03.01.2017 |
Zobrazeno 1 903 x |
Autor: clean.bandit |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
12 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta stavební
- Kategorie:Technika » Stavebnictví
- Předmět:Zakládání staveb
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:120 stran
1) Horniny skalní, poloskalní a zeminy. Geneze zemin, mineralogické složení, jílové minerály. Zemina jako pracovní prostředí, voda v zeminách druhy vod v zemině.
Skalní horniny mají pevné vazby s pevností nad 50 MPa, poloskalní horniny mají méně pevné vazby od 1,5 do 50 MPa (nejčastěji navětralé skalní horniny) a zeminy jsou nezpevněné nebo slabě zpevněné pod 1,5MPa, nepřenáší tahová napětí.
Horniny jsou pojmenovány a popisovány podle základních charakteristik a vlastností, které ovlivňují zejména mechanické chování hornin a horninových masívů. Údaje se získávají makroskopickým terénním hodnocením a jednoduchými laboratorními zkouškami.
Sklaní horniny [R] se charakterizují:
- názvem litologického tipu (litologie = nauka o sedimentárních horninách, sedimentologie)
- mineralogicko - petrografickým popisem (petrografie -nauka o horninách, zejm. její popisná část
- barvou (v pořadí světlost-barevný odstín-základní barva)
- strukturně - texturními znaky: velikost zrn, relativní zrnitost, tvar zrn, tmel, pórovitost, textura
- stupněm zvětrání, alterace a hustotě puklin (= rozložení, poškození prostředím)
- pevností v prostém tlaku (s uvedením způsobu zjištění - zkouška/odhad)
Stupeň zvětrávání (alterace) hornin - stupeň W 1 (A 1) - zdravá až W 5 (A 5) - úplně zvětralá (alterovaná).
Pevnost - třídy
R1 (nad 150 MPa, vysoká až velmi vysoká - hornina se dá těžce otloukat kladivem)
R2 (50 až 150 MPa, vysoká - hornina se dá kladivem těžce rozbíjet)
R3 (15 až 50, střední - hornina se dá kladivem lehce rozbíjet)
R4 (5 až 15, nízká - do horniny je možné rýpat nožem)
R5 (1,5 až 5, velmi nízká - hornina se dá rozdrobit v ruce)
R6 (0,5 až 1,5, extrémně nízká - do horniny možno rýpat nehtem)
Hustota puklin - vzdálenost diskontinuit
6 typů - velmi malá > 2000 až extrémně velká < 20
Zeminy se rozlišují dle:
ČSN 73 1001 rozlišuje 3 skupiny klasifikačního systému:
- skupina F - zeminy jemnozrnné (8 tříd - F1 až F8)
- skupina S - zeminy písčité (5 tříd - S1 až S5)
- skupina G - zeminy štěrkovité (5 tříd - G1 až G5)
Samostatnou skupinu tvoří tzv.zvláštní zeminy (organické, prosedavé a jiné)
Skalní horniny mají pevné vazby s pevností nad 50 MPa, poloskalní horniny mají méně pevné vazby od 1,5 do 50 MPa (nejčastěji navětralé skalní horniny) a zeminy jsou nezpevněné nebo slabě zpevněné pod 1,5MPa, nepřenáší tahová napětí.
Horniny jsou pojmenovány a popisovány podle základních charakteristik a vlastností, které ovlivňují zejména mechanické chování hornin a horninových masívů. Údaje se získávají makroskopickým terénním hodnocením a jednoduchými laboratorními zkouškami.
Sklaní horniny [R] se charakterizují:
- názvem litologického tipu (litologie = nauka o sedimentárních horninách, sedimentologie)
- mineralogicko - petrografickým popisem (petrografie -nauka o horninách, zejm. její popisná část
- barvou (v pořadí světlost-barevný odstín-základní barva)
- strukturně - texturními znaky: velikost zrn, relativní zrnitost, tvar zrn, tmel, pórovitost, textura
- stupněm zvětrání, alterace a hustotě puklin (= rozložení, poškození prostředím)
- pevností v prostém tlaku (s uvedením způsobu zjištění - zkouška/odhad)
Stupeň zvětrávání (alterace) hornin - stupeň W 1 (A 1) - zdravá až W 5 (A 5) - úplně zvětralá (alterovaná).
Pevnost - třídy
R1 (nad 150 MPa, vysoká až velmi vysoká - hornina se dá těžce otloukat kladivem)
R2 (50 až 150 MPa, vysoká - hornina se dá kladivem těžce rozbíjet)
R3 (15 až 50, střední - hornina se dá kladivem lehce rozbíjet)
R4 (5 až 15, nízká - do horniny je možné rýpat nožem)
R5 (1,5 až 5, velmi nízká - hornina se dá rozdrobit v ruce)
R6 (0,5 až 1,5, extrémně nízká - do horniny možno rýpat nehtem)
Hustota puklin - vzdálenost diskontinuit
6 typů - velmi malá > 2000 až extrémně velká < 20
Zeminy se rozlišují dle:
ČSN 73 1001 rozlišuje 3 skupiny klasifikačního systému:
- skupina F - zeminy jemnozrnné (8 tříd - F1 až F8)
- skupina S - zeminy písčité (5 tříd - S1 až S5)
- skupina G - zeminy štěrkovité (5 tříd - G1 až G5)
Samostatnou skupinu tvoří tzv.zvláštní zeminy (organické, prosedavé a jiné)
Klíčová slova:
horniny
skaly
filtry
napětí
konsolidace
napjatost
vlastnosti zemin
injektáže
mikropiloty
Obsah:
- 1. Horniny skalní, poloskalní a zeminy. Geneze zemin, mineralogické složení, jílové minerály. Zemina jako pracovní prostředí, voda v zeminách druhy vod v zemině.
2. Popisné vlastnosti - pórovitost, číslo pórovitosti, relativní ulehlost, vlhkost, stupeň sycení, zrnitostní složení, struktura a textura zemin
3. Fyzikálně-chemické vlastnosti zemin - objemová a měrná tíha, meze konzistence, číslo plasticity, index konzistence, diagram plasticity
4. Proudění vody masívem, Darcyho zákon, depresní křivka, filtrační součinitel, hydrodynamické síly v zeminách, ztekuceni zemin, sufoze
5. Filtry, základní podmínky pro konstrukci filtrů
6. Pevnostní vlastnosti zemin - laboratorní a polní zkoušky, vyhodnocení. Smyková pevnost soudržných a nesoudržných zemin.
7. Přetvářné vlastnosti zemin, stlačitelnost (oedometrická zkouška+vyhodnocení) + polní metody
8. Klasifikace hornin pro inženýrské účely, klasifikace zemin pro zakládání staveb
9. Konsolidace zemin a její průběh, konsolidační rovnice, časový faktor, součinitel konsolidace. Primární a sekundární konsolidace
10. Napětí a napjatost v horninovém tělese, zobrazení stavu napjatosti v bodě, neutrální, efektivní a totální napětí, napjatost jednoosá, dvouosá, trojosá.
11. Napětí od zatížení, Flamantovo řešení rovinné napjatosti, Boussinesqueovo řešení pod přímkovým zatížením, aplikace pro výpočet libovolného zatížení. Určování napětí pod různými tvary základů (Steinbrenner)
12. Vliv hloubky založení, nestlačitelného podkladu a nehomogenního podloží na napjatost
13. Řešení úloh mechaniky zemin, mezní stavy, geotechnické kategorie - význam pro postup při návrhu základu
14. Stabilita svahů, stupeň stability svahů, válcové kluzné plochy. Návrh sklonu stavebních jam v horninách a zeminách.
15. Tlaky zemin na konstrukce - aktivní, pasivní, tlak v klidu
16. Druhy plošných základů, interakce základová půda - základ - konstrukce, zatížení
17. Druhy hlubinných základů - kesony studny, piloty, podzemní stěny
18. Únosnost plošných základů
19. Výpočet sedání pod plošným základem
20. Piloty, zjednodušené návrhy pilotových základů
21. Technologické postupy zhotovení pilot - vrtané, ražené, pažení vrtů pro piloty, kontrola -zatéžovací zkoušky
22. Stavební jámy svahované a roubené, odvodnění stavebních jam
23. Zabezpečování stavebních jam - záporové pažení, štětovnice, pilotové stěny, rozpěry, kotevní prvky
24. Opěrné a zárubní zdi - návrh výpočet
25. Zlepšování vlastností základových půd - hutnění a metody kontroly, polštáře, G-S piloty, zmrazování, odvodňování)
26. Injektáže - druhy, technologie
27. Mikropiloty - EN 14199, pojmy, průzkum pro mikropiloty, materiály a technologie, statický výpočet
28. Zakládání v sesuvných území a na násypech - zásady
29. Zakládání na poddolovaných území - zásady
30. Modelování v geotechnice, geomechanický monitoring