Popis:
1. MYŠLENÍ STAROVĚKU - PŘEKONANÉ CESTY NEBO ŽIVÝ ODKAZ?
Role idejí v dějinách lidstva, myšlení-věda-filosofie-náboženství-umění, moudrost staré Indie a Egypta, čínská moudrost a filosofie, řecká filosofie do Sókratova vystoupení
Úvod: PROMYŠLENÍ HLUBOKYCH OTÁZEK JAKO ZNAK VYSPĚLÉ SPOLEČNOSTI
Má-li být lidské společenství úspěšné a dosahovat postupného zlepšování situace člověka ve světě, nemůže rezignovat na promýšlený zásadních otázek spojených se životem. Jaká je povaha světa? Jak nejlépe organizovat společnost? Kdo je to člověk a jaký je cíl jeho existence? Kde brát sílu pro překonávání životních těžkostí? Takovými otázkami se od nepaměti zaobírá sféra myšlení, která se v antickém Řecku rozvinula v systém, jejž označujeme jako filosofie.
ROLE IDEJÍ V DĚJINÁCH LIDSTVA
Britský matematik a filosof Alfred North Whitehead je autorem knihy, která nese název Dobrodružství idejí (vydává jej roku 1932 (období hosp. krize, předválečné období - 33 začíná válka).
• Zabývá se zde dějinami lidského rodu s ohledem na rozmanitost jeho mentální zkušenosti.
• Ideje, vystihují povahu věcí, možnosti lidské společnosti a nejvyšší cíle.
• Jsou pro život společnosti nezbytné, byť někdy zůstávají nevyslovené.
• Neměli bychom si představovat, že myšlení je vždy zcela objektivní a „čisté“. Pokaždé je doprovázeno emocemi a záměry a odráží dobu, ve které vzniká.
• Konkrétně Evropa je již více než 2 000 let ve svém myšlení koncentrovaná na člověka jako na nejvyšší hodnotu. Vliv však měly i mimoevropské kultury, například Egypt či blýzkovýchodní oblast.
• Pro přechod k civilizaci byl nutný „objev“ svobody , ústředního motivu evropského uvažování.
• Spontaneita, zvědavost a směřování k dokonalosti - to jsou další z hybných sil lidského myšlení.
• Proto se také Whiteheadova publikace jmenuje Dobrodružství idejí ; když totiž společnost ustrne v myšlenkové jednotvárnosti, nemůže se dále vyvíjet.
Klíčová slova:
starověk
osvícenství
spiritualita
etika
přistěhovalectví
etická a ideová východiska
analytika
Obsah:
- 1. Myšlení starověku - překonané cesty nebo živý odkaz?
2. Od pochyb k pochybám - Od Sókrata k Descartovi
3. Osvícenství, jeho dědicové a odpůrci do současnosti
4. Vymezení oboru filozofická antropologie; Dějinné pozadí otázky po člověku - antická filozofie
5. Člověk jako subjekt i objekt filozofické antropologie; Dějinné pozadí otázky po člověku - středověké myšlení
6. Lidská osoba; Dějinné pozadí otázky po člověku - novověké myšlení
7. Otázka po kořenech evropské identity a řecké myšlení jako jeden ze zdrojů Evropy
8. Význam křesťanství pro evropskou civilizaci; vědecko-technická revoluce a nebezpečí scientismu
9. Spiritualita, základní definice, židovsko-křesťanské kořeny západní civilizace
10. Základní linie dějin západní spirituality
11. Věda o náboženství obecně. Indická náboženství.
12. Islám a světová náboženství v současné Evropě
13. Teorie mezináboženského dialogu
14. Co je etika?
15. Empirická etika
16. Immanuel Kant
17. Přistěhovalectví a identita
18. Analytická východiska migrace
19. Migrace v ČR
20. Základní myšlenková paradigmata v bioetice a v lékařské etice
21. Etika začátku a konce života
22. Etika v sociálním a politickém kontextu
23. Principy a systémy sociální etiky, otázka spravedlnosti
24. Právo, politika a etika, aktuální výzvy pro politickou a sociální etiku
25. Velké civilizační narativy a jejich kritika
26. Minulé a současné zápasy o svobodu a sebepotvrzení
27. Etika válečného konfliktu a globální terorismus - Afganistán a Irák
28. Etická dilemata válečného konfliktu a pokus o řešení