Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované státnicové otázky z předmětu Soudní inženýrství
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 0 x |
| Velikost 10,9 MB |
Jazyk český |
ID projektu 8825 |
| Poslední úprava 11.10.2016 |
Zobrazeno 667 x |
Autor: katerina.loumova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
14 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoké učení technické v Brně
- Fakulta:Fakulta strojního inženýrství
- Kategorie:Ekonomika » Management
- Předmět:Soudní inženýrství
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:56 stran
1. Soudní znalectví (pojem, historický vývoj, výchova technických znalců, právní úprava znalecké činnosti, jmenování znalců, znalecké obory, seznamy znalců, řízení a kontrola znalecké činnosti, certifikace expertů, znalecká profesní sdružení, časopisy pro znalce).
Soudní znalectví - pojem
Soudní znalectví je teoreticko-aplikační obor lidské činnosti, v rámci kterého se realizuje znalecká činnost. Ta má podobu řešení znaleckých úkolů. Cílem znalecké činnosti je u znaleckých entit nalézt, v rámci řešení znaleckých problémů, pravdu o určitých skutečnostech, které jsou důležité zejména pro rozhodovací činnost orgánů veřejné moci (dále jen OVM), příp. pro realizaci právních úkonů fyzických nebo právnických osob.
Znalectví se historicky člení na jednotlivé obory (v současné době se jedná o 62 oborů), v rámci kterých znalci vykonávají svoji znaleckou činnost. Zavedené členění vychází z potřeb řízení před OVM. Mezi nejfrekventovanější obory patří ekonomika, zdravotnictví, stavebnictví a strojírenství.
Na základní úrovni lze znalectví členit na znalectví:
• ekonomické,
• technické,
• lékařské
• a v dalších oborech.
V rámci každého z oborů má soudní znalectví vždy specifické postavení. Na rozdíl od jiných odborných disciplín se v soudním znalectví informace o oborových objektech primárně nevyužívají v rámci daného oboru, ale jsou určeny především pro potřeby řízení před OVM (např. v řízení trestním, občanskoprávním, správním, obchodním atd.).
Soudní znalectví - pojem
Soudní znalectví je teoreticko-aplikační obor lidské činnosti, v rámci kterého se realizuje znalecká činnost. Ta má podobu řešení znaleckých úkolů. Cílem znalecké činnosti je u znaleckých entit nalézt, v rámci řešení znaleckých problémů, pravdu o určitých skutečnostech, které jsou důležité zejména pro rozhodovací činnost orgánů veřejné moci (dále jen OVM), příp. pro realizaci právních úkonů fyzických nebo právnických osob.
Znalectví se historicky člení na jednotlivé obory (v současné době se jedná o 62 oborů), v rámci kterých znalci vykonávají svoji znaleckou činnost. Zavedené členění vychází z potřeb řízení před OVM. Mezi nejfrekventovanější obory patří ekonomika, zdravotnictví, stavebnictví a strojírenství.
Na základní úrovni lze znalectví členit na znalectví:
• ekonomické,
• technické,
• lékařské
• a v dalších oborech.
V rámci každého z oborů má soudní znalectví vždy specifické postavení. Na rozdíl od jiných odborných disciplín se v soudním znalectví informace o oborových objektech primárně nevyužívají v rámci daného oboru, ale jsou určeny především pro potřeby řízení před OVM (např. v řízení trestním, občanskoprávním, správním, obchodním atd.).
Klíčová slova:
soudní inženýrství
soudní znalectví
znalecká činnost
logické matice
ohledání
znalecký posudek
Obsah:
- 1. Soudní znalectví (pojem, historický vývoj, výchova technických znalců, právní úprava znalecké činnosti, jmenování znalců, znalecké obory, seznamy znalců, řízení a kontrola znalecké činnosti, certifikace expertů, znalecká profesní sdružení, časopisy pro znalce).
2. Znalectví jako soustava (prvky soustavy - znalec, znalecký objekt, znalecký problém, znalecká činnost, znalecký posudek; prvky okolí - orgány veřejné moci, občanské organizace, ministerstvo spravedlnosti, krajské soudy; charakteristika prvků soustavy a jejího okolí, vzájemné vazby a interakce).
3. Výkon znalecké činnosti (přibíraní znalců k podání posudku, prvotní znalecké úkony, ohledání a místní šetření, podíl znalce na zajišťování důkazů).
4. Znalecká činnost (znalecká činnost jako informační proces - příjem, transformace, získávání, zpracování, zpětná transformace a předávání informací; odpovídající činnosti znalce, vazba na obsah znaleckého posudku).
5. Znalecká činnost ústavů (druhy znaleckých ústavů, výkon znalecké činnosti ve znaleckém ústavu).
6. Systémové pojetí expertního a soudně znaleckého posudku - ZP (formální a obsahové náležitosti ZP, zásady pro zpracování ZP, systémový přístup k řešení znaleckých problémů, pravděpodobnost při znaleckém zkoumání, vybrané metody znalecké analýzy).
7. Logické matice (matice hypotéz a matice stop, matice odrazu, korespondence poškození).
8. Metody a způsoby zajištění stop a jejich dokumentace (měření, fotodokumentace, protokol, odběry vzorků).
9. Ohledání (ohledání a místní šetření ve vztahu k předpisům, ohledání v trestním řízení, vyšetřovací a znalecký experiment, příprava vyšetřovacího experimentu, předběžný posudek, osnova vyšetřovacího pokusu, obecné technické podmínky vyšetřovacího pokusu, provedení a dokumentace vyšetřovacího experimentu, ohledání v ostatních druzích řízení).
10. Analýza děje v čase a prostoru (harmonogram, síťový graf, diagram dráha-čas, intervalový a sdružený diagram).
11. Další metody soudně-inženýrské analýzy (soudně inženýrská komparace, metoda zpětného odvíjení děje, metoda zužování mezí).
12. Cenové právo (zákon o cenách, zákon o oceňování majetku, zákon o majetku státu, způsoby stanovení zjištěných cen).
13. Metody oceňování hmotného majetku (základní pojmy: cena a hodnota, typy cen, typy hodnot/resp. zjištěných cen, posuzování užitné a směnné hodnoty majetku, základní metody pro oceňování majetku - oceňování nákladovým, výnosovým a porovnávacím způsobem, metody výpočtu opotřebení).
14. Metody oceňování nemovitostí (oceňování podle cenového předpisu, definice a způsob stanovení ceny obvyklé).
15. Metody oceňování movitého majetku (oceňování motorových vozidel, strojů a zařízení, technologických celků, ostatního movitého majetku).
16. Metody stanovení výše škody (škoda a majetková újma, právní úprava pro náhradu škody, vztahy pro výpočet výše majetkové újmy vzniklé poškozením věci, kvantifikace důsledku škodné události).
17. Metodika zpracování expertního a soudně znaleckého posudku
18. Odpovědnost znalce (odpovědnost trestní a občanskoprávní, odpovědnost za zpracování znaleckého posudku u znalce jednotlivého a u znaleckého ústavu).
19. Náležitosti znaleckého posudku (náležitosti obsahové a formální, aplikace předpisů ve znaleckém posudku, úkony po podání znaleckého posudku).
20. Odměny a náhrada nákladů znalecké činnosti (odměny a náhrada nákladů ve vztahu ke státním orgánům, občanům a organizacím).