Aplikace ošetřovatelského modelu C. Royové u pacientů s ireverzibilními změnami

Ošetřovatelský model C. Royové je systémově adaptační model založený na schopnosti člověka adaptovat se na změněné životní podmínky. Klient je vnímán jako bio-psycho-socio-spirituální bytost v trvalé interakci s měnícím se prostředím; role sestry v modelu znamená podporu adaptačních mechanismů a adaptivního chování. Sestra působí jako vnější síla, pracuje s podněty, které podporuje, nebo naopak tlumí jejich účinek.

Středem plánování ošetřovatelské péče je adaptační problém klienta a postupem je změna stimulů v procesu diagnostikování, plánování, realizace a hodnocení ošetřovatelské péče. Ošetřovatelským cílem je adaptace klienta v situacích zdraví i nemoci, dosažení efektivních sociálních interakcí a prevence rolového konfliktu.

C. Royová založila ošetřovatelský model na schopnosti člověka adaptovat se na změněné životní podmínky. Model vychází z předpokladu, že lidská bytost je otevřený systém. Pro uchování vlastní celistvosti - integrity a rovnováhy - musí homeostázy neustále reagovat na změny v organismu i jeho okolí pomocí vrozených nebo získaných mechanismů. Tak je člověk schopný přizpůsobit se změněným podmínkám (Staňková, 1997). Reaguje na podněty (stimuly) z vnějšího a vnitřního prostředí.