Cizinecké právo v České republice

Cizinecké právo představuje soubor právních norem vnitrostátního původu, které přímo upravují právní postavení cizinců na území určitého státu, tedy jejich práva a povinnosti, která mohou být odlišná od práv a povinností vlastních občanů.

První potřeba právní úpravy postavení cizinců na území jiného státu vyvstala v souvislosti s rozvojem obchodu, kdy bylo žádoucí normovat postavení obchodníků a řemeslníků. Nejdříve vznikaly první mezistátní smlouvy, které byly určeny k ochraně osoby cizince i jeho majetku, rovněž zaručovaly soudní ochranu cizincových práv na území smluvního státu v souladu se zásadou reciprocity(vzajemnost). Postupem času začala být uznávána myšlenka, že je povinností státu respektovat cizince jako lidskou bytost. Takový přístup bránil svévolnosti státu při tvorbě norem cizineckého práva. Povinnost státu poskytnout cizinci určitý okruh základních práv, právní nauka nazývá od počátku 20. století jako tzv. minimální cizinecký standard.