Cvičení z Veřejných financí (1-6)

Cvičení 1
Vysvětlete základní principy, kterými se veřejné finance odlišují od ostatních peněžních vztahů. Čím se odlišují od vztahů úvěrových resp. pojistných?

Většina peněžních vztahů je charakterizována živelností a dobrovolností, avšak pro veřejné finance to neplatí, protože mají následující rysy - nenávratnost, neekvivalence a nedobrovolnost. Úvěrové vztahy jsou založené na principu návratnosti, vztahy pojistné - na principu podmíněné návratnosti.
Živelnost - transakce nejsou nikým plánovány čí organizovány.
Dobrovolnost - v okamžiku realizace kontraktu se obě strany domnívají, že je pro ně výhodný.
Nenávratnost - plátci konkrétní peněžní částky nevzniká žádný právní nárok na její vrácení.
Podmíněná návratnost - protiplnění se neposkytuje v každém případě, jenom při splnění určité podmínky.
Neekvivalence - podíly čerpání státních výdajů a placení daní nejsou ekvivalentní.
Nedobrovolnost - pohyby peněz od ekon-kých subjektů ke státu jsou vynuceny.

Charakterizujte obsah základních funkcí veřejných financí. Jaký je jejich vztah k jednotlivým typům tržních selhání? Jak se tyto funkce prosazovaly v historii (která je nejstarší? Která je nejmladší?)
Normativní pohled
Základní funkce veřejných financí - alokační, redistribuční a stabilizační.
Alokační (A.Smith, nejstarší, korekce mikroekonomických tržních selhání) - má prost-vím systému VF zvýšit efektivnost tržní alokace zdrojů.
Redistribuční (po alokační f. - střední, korekce mimoekonomických tržních selhání) - odvozována z nutností snižít nerovnoměrnost rozdělení důchodu a bohatství ve společnosti.
Stabilizační (J.M.Keynes, nejmladší, korekce makroekonomických tržních selhání) - má pomocí systému VF zmírn´ovat negativní důsledky hosp-kého cyklu.

Pozitivní pohled
Opírá se o teorie veřejné volby (je jí možno zařadit do teorií vladních selhání).