Distanční pomůcka - Antropologie rodiny a příbuzenských vztahů

1. RODINA A PŘÍBUZENSTVÍ

Rodinu a příbuzenství, tak jak je „od jakživa“ známe z prostředí naší domovské kultury, máme tendenci považovat za nezbytné, nevyhnutelné a klíčové sociální instituce. Jen těžko si umíme představit, že by většina samozřejmých pravidel a principů mohla fungovat úplně jinak, jen stěží si dokážeme vysvětlit případné setkání s odlišnou kulturní praxí.

Pravdou ale je, že ideální „klasická“ forma MONOGAMNÍ euroamerické rodiny se poměrně těžko srovnává s realitou současného světa a že se stala předmětem kontroverzních diskuzí a sporů. Mimo jiné v návaznosti na ženské hnutí, hnutí usilující o prosazení práv genderově a sexuálně definovaných minorit, bezprecedentní sexuální svobodu vyplývající z relativně účinných kontracepčních metod i z větší uvolněnosti životního stylu. Svou roli v onom „rozkladném procesu“ jistě hraje větší možnost migrovat i prostorová a sociální migrace, které se jednoduše nedokážeme vyhnout. Často se hovoří o nárůstu rozvodovosti ale i narůstání procenta sociálně patologických jevů a zločinnosti, u nichž si vlastně nejsme zcela jisti, zda jsou příčinou či důsledkem aktuálních změn. Zapomenout bychom neměli ani na určitou životní netrpělivost a nevázanost, neboť obecné trendy, dost možná v souvislosti s konzumním životním postojem, ve chvíli těžkostí či dojmu, že „jiskra“ už je pryč, tíhnou ke spíše spotřebitelské radě „vyměnit partnera“. Nefunguje, nevadí, jsou jiní.