Etika válečných konfliktů - válka v Iraku

1.1. Bezpečnostní a politické příčiny války v Iráku
Na prvním místě bývá při hledání příčin irácké války zmiňována snaha USA demonstrovat politickou a vojenskou sílu svržením nejprve vlády Tálibánu v Afghánistánu a následným sesazením Saddáma Husajna z čela Iráku. Podnětem k těmto dvěma vojenským operacím (Trvalá svoboda a Irácká svoboda) byly teroristické útoky provedené pod vedením teroristické skupiny Al-Káidy 11. září 2001. Proč byl vybrán právě Irák jako druhý cíl invaze, vysvětluje Jan Hallenberg a Håkan Karlsson tím, že svrhnout „nenáviděný“ Saddámův režim bylo v zájmu USA již delší dobu, ale až útoky z 11. září umožnily jeho realizaci. Vedle toho invaze do Iráku znamenala další možnost předvést americkou sílu a připravenosti obhájit své dominantní postavení v mezinárodním systému.[9] Alex R. Hybel[10] argumentuje tím, že ačkoli Írán i Severní Korea představovali pro mezinárodní společenství pravděpodobně větší hrozbu než Irák, zastrašení Teheránu či Pchjongjangu válkou by bylo daleko riskantnější. Irák tak byl považován co do rychlosti a obtížnosti splnění amerických cílů i co do nákladnosti mise za snadnější cíl.[11] „Na ose zla je Severní Korea nejnebezpečnějším členem. Ale jako Írán nesplňovala první z kritérií Spojených států pro legitimní terč: Nebyla bezbranná.“[12]
V návaznosti na první zmíněnou příčinu bývá jako další uváděna bezpečnostní hrozba, kterou irácký režim Saddáma Husajna údajně představoval pro USA i pro celý svět a to možným vlastnictvím zbraní hromadného ničení. I když oficiální důkaz o existenci těchto zbraní na území Iráku předložen nebyl, pronesl prezident Bush mladší v projevu o stavu Unie následující:
„Právě nyní Irák rozšiřuje a modernizuje zařízení, které bylo využíváno k výrobě biologických zbraní. ... Irák i nadále zatajuje důležité informace o svém nukleárním programu ..., stále zaměstnává jaderné fyziky a chemiky a ponechává si základní zařízení potřebné k sestrojení atomové zbraně. Pokud se Iráku podaří získat štěpný materiál, bude schopen sestrojit atomovou zbraň do jednoho roku.“[13]
Vedle bezpečnostních příčin lze v případě irácké války najít i snahu o demokratizaci a stabilizaci Blízkého východu. V neposlední řadě tak bývá zmiňován i faktor politický, popř. ideologický související s prezidentstvím George Walkera Bushe a jeho ideou implementace demokratického systému, která se de facto stala pilířem jeho zahraniční politiky. Ve spojitosti s Bushovou administrativou je zdůrazňován vliv neokonzervatismu a jeho zastánců na americkou zahraniční politiku.
Podrobnější analýze bezpečnostních a politických, popř. ideologických příčin irácké války se věnují samostatné kapitoly (2. a 3. kapitola).