Fylogeneze a systém strunatců

KMEN: CHORDATA - STRUNATCI

Charakteristika a hlavní znaky kmene

Bilaterálne soumerní druhoústí živocichové, jejichž coelom je enterocoelního puvodu a rýhování nedeterminované. Endoskelet, je-li prítomen, je odvozen z mezodermu (jako u ostnokožcu). Telo nese znaky metamerie, což je patrné zvlášte na somatické svalovine, kterou tvorí myomery oddelené pojivovými myosepty. Segmentace persistuje po celý život u bezlebecných i obratlovcu a projevuje se mj. usporádáním svaloviny, žaberních šterbin a rozložením krevních cév a nervu v telní stene. Srdce, prítomné u pláštencu a obratlovcu, je umísteno ventrálne pod strevem. Postanální ocas je, alespon v urcité fázi životního cyklu, vyvinut u všech strunatcu (stejne, jako u kmene Chaetognatha - ploutvenky)

Coelom a jeho clenení.
Coelom je clenen u ryb, obojživelníku a nekterých plazu na dutinu perikardu, ve které je umísteno srdce a pleuroperitoneální dutinu, ve které je vetšina vnitrních orgánu vcetne plic. Perikardiální a pleuroperitoneální dutiny jsou u techto obratlovcu oddeleny transversálním septem. U ostatních plazu, ptáku a savcu jsou plíce v samostatných pleurálních dutinách, oddelených od ostatního coelomu. Delící prepážky - vazivová u plazu a ptáku, ci vazivosvalová šikmá diafragma savcu, vznikají zpocátku jako membránovité záhyby dorzálního a laterálního parietálního peritonea, do kterých jsou v prubehu vývoje zaclenena (inkorporována) také transversální septa. U mnoha savcích samcu vznikají z kaudálních coelomových vácku skrotální (šourkové) coelomové dutiny, ve kterých jsou uloženy pohlavní orgány. Coelom je zcela ohranicený peritoneální membránou. Cást této membrány, která zevnitr priléhá k telní stene se nazývá parietální peritoneum. Peritoneum (tj. pobrišnice), které pokrývá vnitrnosti se nazývá viscerální peritoneum. Parietální a viscerální peritoneum je propojeno dorzálním mesenteriem (okružím), prípadne (je-li vyvinuto) ventrálním mesenteriem. Okruží tvorí záves pro streva.

Mesoderm se vyvíjí po invaginaci z archenteronu a nebo z odpovídajících bunek dorzálního rtu blastoporu. Velmi primitivní formování mezodermálních vácku, jako postranních vychlípenin stropu archenteronu, probíhá napr. u bezcelistnatcu (Agnatha).