Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Fyzika - laboratorní cvičení
«»
| Přípona |
Typ studijní materiál |
Stažené 0 x |
| Velikost 1,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 7934 |
| Poslední úprava 02.05.2016 |
Zobrazeno 1 311 x |
Autor: mira.hejda |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
88,9% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta elektrotechniky a informatiky
- Kategorie:Přírodní vědy » Fyzika
- Předmět:Fyzika
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:98 stran
1.1 Chyby měření
Při každém měření se dopouštíme chyb. Jsou nutným následkem nedokonalosti našich smyslů, nepřesnosti měřicích přístrojů a nemožnosti splnit zcela přesně podmínky měření, jako je např. časová a místní stálost teploty, neproměnnost tlaku vzduchu nebo jeho vlhkosti apod. Konečně i různé rušivé vnější vlivy, které nelze úplně odstranit (jako otřesy, tepelné záření, vnější magnetické pole atd.), mohou mít vliv na výsledek měření. I když se snažíme všechny nepříznivé okolnosti co nejvíce zmírnit, musíme si být vědomi toho, že dokonale přesná měření nejsou a nemohou být již proto, že samým měřením do jisté míry měníme měřenou veličinu, takže přesně vzato naměřená hodnota ani nemůže být naprosto totožná s původní hodnotou veličiny.
Nejnázorněji se projevuje existence chyb tím, že při opakování téhož měření nedostáváme - mimo zcela výjimečně náhodné případy -zcela stejné výsledky. Tuto různost výsledků vysvětlujeme právě růzností chyb, jichž jsme se při měření dopustili, při čemž na velikost chyb má vliv také okolnost, že není možné opakovat žádné měření za naprosto stejných podmínek. Vlivy, které vedou k měřicím chybám, lze rozdělit na dvě hlavní skupiny:
1. Do první skupiny zahrnujeme vlivy, které se vyskytují při daném způsobu měření pravidelně - systematicky - protože tkví v povaze měřicí metody nebo jsou dány vlastnostmi přístrojů a pozorovatele. Chyby jimi způsobené zkreslují výsledek měření také systematicky - určitým způsobem - a proto je nazýváme pravidelné, neboli systematické chyby.
2. Kromě toho působí při měření velký počet rozmanitých nepravidelných vlivů, které se uplatňují náhodně podle okamžitých podmínek jednotlivých měření. Jimi způsobené změny měřených hodnot nazýváme proto chyby náhodné.
Při každém měření se dopouštíme chyb. Jsou nutným následkem nedokonalosti našich smyslů, nepřesnosti měřicích přístrojů a nemožnosti splnit zcela přesně podmínky měření, jako je např. časová a místní stálost teploty, neproměnnost tlaku vzduchu nebo jeho vlhkosti apod. Konečně i různé rušivé vnější vlivy, které nelze úplně odstranit (jako otřesy, tepelné záření, vnější magnetické pole atd.), mohou mít vliv na výsledek měření. I když se snažíme všechny nepříznivé okolnosti co nejvíce zmírnit, musíme si být vědomi toho, že dokonale přesná měření nejsou a nemohou být již proto, že samým měřením do jisté míry měníme měřenou veličinu, takže přesně vzato naměřená hodnota ani nemůže být naprosto totožná s původní hodnotou veličiny.
Nejnázorněji se projevuje existence chyb tím, že při opakování téhož měření nedostáváme - mimo zcela výjimečně náhodné případy -zcela stejné výsledky. Tuto různost výsledků vysvětlujeme právě růzností chyb, jichž jsme se při měření dopustili, při čemž na velikost chyb má vliv také okolnost, že není možné opakovat žádné měření za naprosto stejných podmínek. Vlivy, které vedou k měřicím chybám, lze rozdělit na dvě hlavní skupiny:
1. Do první skupiny zahrnujeme vlivy, které se vyskytují při daném způsobu měření pravidelně - systematicky - protože tkví v povaze měřicí metody nebo jsou dány vlastnostmi přístrojů a pozorovatele. Chyby jimi způsobené zkreslují výsledek měření také systematicky - určitým způsobem - a proto je nazýváme pravidelné, neboli systematické chyby.
2. Kromě toho působí při měření velký počet rozmanitých nepravidelných vlivů, které se uplatňují náhodně podle okamžitých podmínek jednotlivých měření. Jimi způsobené změny měřených hodnot nazýváme proto chyby náhodné.
Klíčová slova:
výsledky měření
měření
tření
pružnost
pevnost
dužnaté plodiny
hustota
teplo pevných látek
Obsah:
- Předmluva 7
1 Zpracování výsledků měření 9
1.1 Chyby měření 9
1.2 Vzorce pro chyby měření 14
1.3 Chyba jediného měření 16
1.4 Stanovení chyby výpočtu 17
1.5 Kontrolní otázky 17
2 Vyrovnání měření 19
2.1 Metoda nejmenších čtverců 19
2.2 Vyrovnání přímkou 21
2.3 Kontrolní otázky 21
3 Protokol o měření 23
3.1 Hlavička 23
3.2 Teoretický základ měření 23
3.3 Pracovní postup 24
3.4 Výsledky a jejich zpracování 24
3.5 Grafické znázornění 24
3.6 Závěr 26
3.7 Kontrolní otázky 27
4 Stanovení koeficientu statického a dynamického tření 29
4.1 Úvod 29
4.2 Experimentální uspořádání 29
4.3 Měření a vyhodnocení 30
4.4 Diskuse a závěr 33
4.5 Kontrolní otázky 34
5 Měření pevnosti slupky dužnatých plodin 35
5.1 Úvod 35
5.2 Experimentální uspořádání 35
5.3 Měření a vyhodnocení 36
5.4 Diskuse a závěr 37
5.5 Kontrolní otázky 37
6 Určení modulu pružnosti v tahu 39
6.1 Úvod 39
6.2 Experimentální uspořádání 39
6.3 Měření a vyhodnocení 40
6.4 Závěr a diskuse 42
6.5 Kontrolní otázky 42
7 Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 43
7.1 Úvod 43
7.2 Experimentální uspořádání 44
7.3 Měření a vyhodnocení 47
7.4 Závěr a diskuse 48
7.5 Kontrolní otázky 48
8 Měření účinnosti slunečního kolektoru 49
8.1 Úvod 49
8.2 Experimentální uspořádání 49
8.3 Měření a vyhodnocení 50
8.4 Závěr a diskuse 53
8.5 Kontrolní otázky 53
9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 55
9.1 Úvod 55
9.2 Experimentální uspořádání 55
9.3 Měření a vyhodnocení 58
9.4 Diskuse a závěr 58
9.5 Kontrolní otázky 59
10 Stanovení měrného tepla pevných látek 61
10.1 Úvod 61
10.2 Experimentální uspořádání 62
10.3 Měření a vyhodnocení 64
10.4 Závěr a diskuse 65
10.5 Kontrolní otázky 65
11 Úvod do měření elektrických veličin různými typy měřících přístrojů 67
11.1 Úvod 67
11.2 Experimentální uspořádání 67
11.3 Měření a vyhodnocení 69
11.4 Závěr a diskuse výsledků 70
11.5 Kontrolní otázky 70
12 Měření elektrických odporů 71
12.1 Úvod 71
12.2 Experimentální uspořádání 71
12.3 Měření a vyhodnocení 74
12.4 Závěr a diskuse 76
12.5 Kontrolní otázky 76
13 Kalibrace termočlánku 77
13.1 Úvod 77
13.2 Experimentální uspořádání 78
13.3 Měření a záznam dat 78
13.4 Manuální zpracování dat 81
13.5 Počítačové zpracování dat 81
13.6 Diskuse a závěr 82
13.7 Kontrolní otázky 82
14 Stanovení indexu lomu a cukernatosti vodného roztoku sacharózy refraktometrem 83
14.1 Úvod 83
14.2 Experimentální uspořádání 84
14.3 Měření a vyhodnocení 85
14.4 Závěr a diskuse 86
14.5 Kontrolní otázky 86
15 Stanovení koncentrace vodného roztoku sacharózy kruhovým polarimetrem 87
15.1 Úvod 87
15.2 Experimentální uspořádání 88
15.3 Měření a vyhodnocení 88
15.4 Závěr a diskuse 90
15.5 Kontrolní otázky 90
Tabulky a grafy 91
Koeficienty dynamického tření 91
Youngův modul pružnosti vybraných materiálů 91
Hustoty vybraných materiálů 92
Graf závislosti koncetrace lihu na hustotě roztoku 92
Měrná tepla vybraných materiálů 93
Graf závislosti koncetrace cukru na hustotě roztoku 94
Termoelektrický potenciál 94
Doporučená literatura 95
Rejstřík 97