Historické parky a zahrady a dějiny parkových úprav v Evropě od renesance do 20. století

1.1 Starověk a antika
Starověk
Už ve starověku dosáhla zahradní kultura vysokého stupně rozvoje a stala se bohatým zdrojem inspirace pro tvůrce zahrad v následujících staletích. O významu tehdejší zeleně svědčí nejen různé typy zahrad (užitkové, okrasné, pohřební atd.), ale také celá řada soch, fontán, altánků a jiných zahradnických dekorací. Kromě soukromých zahrad byla upravována veřejná prostranství, byly zakládány posvátné háje a první obory.

Egypt
V zemi, která sestávala převážně ze suchých území, byly jedinými úrodnými oblastmi Delta a břehy Nilu, kde mohly vzkvétat pole a zahrady. Zahrada ve starověkém Egyptě nebyla jen důležitou součástí zemědělství, kdy zásobovala obyvatelstvo množstvím nezbytných produktů, ale byla také spojována s přepychem, odpočinkem, stejně tak i s jejich bohy, obývajícími zahrady a háje svých chrámů.
- Typy: Královské zahrady, posvátné háje v areálu paláců, bohaté zahrady v rezidencích vysoce postavených úředníků, vinice, zelinářské zahrady připojené na soukromé domy nebo odpočinkové zahrady pro volný čas a zábavu.
- Nedochovaly se, historické prameny či nástěnné malby v hrobkách a chrámech zobrazující zahrady, archeologické vykopávky.
Z hlediska dispozice zahrady se jednalo o geometricky pravidelnou formální zahradu, souměrně rozdělenou přímými alejemi keřů a stromů kolem centrální dvorní nádrže s lekníny a lotosy. Součástí býval také zavlažovací systém. Zahrada byla bezprostředně napojená na dům, tvořila s ním nedílný celek, stejně jako tomu bylo později u zahrad Římanů. Zahrady poskytovaly kromě jídla i topivo či parfémy z květů k pomazání soch. Bývaly obehnány vysokou zdí s jediným vchodem.
Byly také důležitou součástí chrámových komplexů (kultovní, pohřební, okrasné) jako např. zahrada královny Hatšepsut v Dér el-Bahri, jíž nechala vybudovat k poctě boha Amona. Nacházely se zde tři stupňovité terasy se stromy, nejspíše kadidlové a myrhové, a bazény.