Historie Ruské literatury

1. Ruská literatura v době osvícenství (1700 - 1830)
- Po nástupu Petra I. Velikého na ruský trůn dochází k modernizaci celého Ruska, včetně ruské literatury (pro Rusko je v průběhu dějin typické značné zaostávání za zbytkem evropských států, ať už zaostávání ekonomické, politické, kulturní nebo civilizační → modernizace je naprostou nutností).
- Petr I. Veliký se vydává pod falešným jménem do Evropy seznámit se s technickým pokrokem (setkává se s vědci, politiky, techniky, umělci apod. → chce se od nich přiučit novým věcem, zve je také do Ruska, aby se podíleli na celkové modernizaci země) → výsledkem je otevření Ruska Evropě, Rusko se značně Evropě přiblížilo.
- Ruská společnosti pod vlivem osvícenství → potlačuje se vliv náboženství a naopak posiluje stát, mocenský vzestup Ruské říše.
- Šlechta silně ovlivněna racionalismem osvícenství (včetně carevny Kateřiny II. → měla v oblibě francouzský jazyk i kulturu, šířila tyto pokrokové ideje napříč Ruskem), vzhlížení k přepychové Francii → po smrti Petra I. Velikého společnost upustila od vlivu kultury německé a orientovala se na kulturu francouzskou.
- Jako státní ideologie se ustanovil osvícenský absolutismus → ústřední postavení panovníka, který je pod silným vlivem osvícenských idejí; ideologie upozorňovala na rozdíly mezi společenskými třídami (i v politice).
- Došlo k reformě ruské abecedy a zavedena svoboda užívání písma i v ostatních oblastech literatury, než jen v náboženství.
- S otevřením Ruska Evropě pronikají do ruské literatury i zahraniční vlivy rozvinutějších literatur, především té francouzské.