Kapitoly z dějin české žurnalistiky I. - státnice

Sociální, hospodářské a technologické předpoklady vzniku žurnalistiky

duchovní proměna - poptávka po informacích a větší význam vrstvy, která se po informacích pídila, zaniká duch středověku, nastupuje renesance - v českých zeních opožděně o 2-3 století - až konec 15.st - Jindřichohradecký leták - středověk = vertikalita nebe - peklo - zasahuj do světa mezi nimi - z nebe ani pekla nepřicházejí žádné zprávy, není o čem podávat informace
renesance = změna k horizontalitě - zájem o svůj prostor - ve středověku rozeznávali pouze elitní vzdělanci západní křesťanský latinský svět + vzdálený vztah se světem řeckým x pohanský nepřítel - muslimský (svět pouště a písku x les) + vlastní pohané = etnika na severovýchodě - polyteistická náb, jedinou řečí s nimi mohla být řeč násilí x nad muslimy nebylo možné drtivě zvítězit - na rozdíl od světa pohanského + mongolský (tatarský) vpád - nový svět x dlouhou dobu naděje, že se mongolové obrátí na křesťanství
- starověký člověk žil ve svém úzce lokálním prostoru - vynucen geograficky - kraj = území, které šlo obsáhnout pohledem z nejvyššího kopce v něm - nejčastěji panství, postačil ústní jazyk (negramotnost)
sociální uspořádání - nesvědčilo šíření informací = stavovské uspořádání: 3 kategorie: a) ti, kteří bojují = šlechtic, rytíř - nepotřeboval informace - častá negramotnost - pouze informace z nejbližšího možného dvora;
b) ti, kteří se modlí = kněží, mniši, církev - pro ně informace nepoměrně cennější, má zájem na jejich šíření (ovšem jen z hlediska vertikality); c)ti, kteří pracují= tržiště je jejich trhem informací, stojí v opozici ke stabilnímu a neměnnému světu - měšťané
- výrazem sociální diferenciace jsou autonomní práva (zemské právo pro šlechtu, církevní právo, vůle pána - sedlák, měšťanské právo) - měšťané se zabývají opovrženíhodným ziskem (např. lichva)
- v českých poměrech města až od 13. st - městské právo, neustále sílí a jsou nositeli změn ( např. větší důraz na výchovu dítěte, snaha o příjemné bydlení…)
- nejpokročilejší měšťanstvo v Itálii - vznik duchu renesance - horizontální, pozemský pohled - vzniká „národní trh“ (v Čechách až v 16. st - hospodářský a kulturní zaostávání - husitství + nevýhodná geografická poloha mimo pohodlné obchodní cesty po řekách nebo rovinách)
- rozvoj zámořského obchodu s nástupem atlantického prostoru - vystřídání italských (nestabilita na hedvábné stezce) - hledání nových cest k dálně-východnímu Orientu
=> upevnění zájmu o pozemské objevování - nahrazuje objevování Boha (snaha objevit cestu do Ráje)
- vzniku trhu předchází stabilizace státu - jeho teritoria + stabilizace jeho uspořádání = centralizace + vyprchání mobility a její transformace do stabilní formy - proces vytváření stabilních kontur - od stěhování národů
technologické předpoklady: 1450- vynález knihtisku - J. Gutenberg - už před ním rostla kvantita ručního opisování - J. Gutenberg dokázal již známé vynálezy ujednotit = tisk obrázků (existoval) + vynález černě, odlévání liber = vhodného kovu + upravení vinařského lisu; došlo k nalezení levných surovin pro výrobu papíru; rozvoj hornictví, metalurgie, tkalcovství
- bylo třeba vzniku sítě, která by stabilně dodávala informace - rozvoj poštovního systému (poč 15. st - pěší poslové v Benátkách) - nabývá jízdní podoby, předávání nových zpráv poštmistrům- stávají se iniciátory novinových letáků (hlavně hospodářský zájem) - v 60. letech 15. st - poštovní systém ve Francii, následuje Burgundsko, 1515 linka Vídeň - Praha - Brusel, 1527 - Praha - Vídeň, 16. st - Praha - Augšpurk (Fugerové - bankéři), 17. st Praha - Kladsko - Bratislava, Praha - Lipsko, Vídeň - Brno - Olomouc - Vratislav - římskou poštu organizovali Torrianové, rakouskou Puarové