Popis:
1. KOMUNIKAČNÍ PROCES
Sofistika - je-li někdo označen jako sofistikovaná osoba, pak to znamená, že je to člověk, který je výrazně orientován na formální stránku projevu, s cílem vzbudit dojem, že se jedná o vzdělaného člověka nebo člověka, který rozumí věci, o níž se mluví, ale především že umí výborně mluvit.
Eristika - umění vést spory (usvědčit, porazit protivníka, zahnat jej do kouta) a ve sporech zvítězit.
Obsahový a vztahový aspekt komunikace - na obsahové úrovni komunikace jsou zprostředkovány artikulované informace, tj. sémantický obsah sdělení. Funkcí informace je odstranění nebo snížení nejistoty příjemce. Na vztahové úrovni komunikace jsou vyjadřovány pocitové vztahy mezi komunikujícími vztahy k tematickému obsahu komunikace.
Kontext - je situace, celkový rámec, ve kterém komunikace probíhá. Komunikující je ovlivňován všemi souvislostmi - nejen přítomným dějem, ale i tím, co se dělo před komunikací, a tím, co bude následovat, co je očekáváno.
Vnitřní kontext - je to, co se odehrává v nás. (Vnitřní pocity, zkušenosti, myšlenky a postoje člověka)
Vnější kontext - jsou všechny stimuly, které na nás působily dříve a působí na nás i nyní. Situace, rámec, ve kterém se komunikace odehrává.
Klíčová slova:
komunikační proces
sociální percepce
rétorické minimum
komunikace
psychika
zdravotní stav
Obsah:
- 1. Komunikační proces
Sofistika, eristika, obsahový a vztahový aspekt komunikace, kontext, historie, perspektiva, definice pojmu komunikace; sociální interakce a sociální komunikace; funkce komunikace, komunikační proces, druhy komunikace; transakční analýza E.Berneho, Watzlawickova teorie - kontext, Rogersova teorie - facilitace, TCI - pravidla úspěšnosti v komunikaci.
2. Sociální percepce
Schémata, selektivnost vjemů, přisuzování příčin, postoje, přitažlivost a odpudivost, řízení dojmu, důvěryhodnost, stereotypy, chyby a nedostatky ve vnímání, teoretické studie a experimenty - vnímání druhých lidí, přitažlivost a vztahy.
3. Jedna z cest osobního rozvoje - umění naslouchat
Naslouchání, selektivní filtr, selektivní pozornost, oscilace pozornosti, postoje k naslouchání, způsoby naslouchání - aktivní naslouchání, empatické naslouchání, naslouchání pro pobavení, naslouchání pro informace, kritické naslouchání.
4. Verbální a neverbální komunikace
Verbální komunikace - denotace, konotace, jazykové prostředí, jazykový styl, dialekt, paralingvistické aspekty; neverbální komunikace - mimika, gestika, posturologie, kinezika, pohledy, proxemika, teritorium, haptika, chronemika, neurovegetativní reakce, rekvizitové prostředky, prostředí, sdělování činy, bariéry komunikace.
5. Rétorické minimum
V páté kapitole se čtenáři seznámí s rétorikou - naukou o řeč¬nictví, jsou zde vysvětleny hlavní zásady mluveného projevu, je rozebrána vnější charakteristika mluvčího - image a jsou naznačeny podněty k přípravě úspěšného vystoupení.
6. Sebeprezentace, motivace vlastní osobnosti
Sebeprezentace, základní prvky sebeprezentace, příprava prezentace, provedení projevu, informační projev, přesvědčovací projev, prezentační devatero.
7. Komunikace ve skupině. Motivace kolektivu jako předpoklad skupinové dynamiky.
Vývoj skupiny, motivace kolektivu - faktory ovlivňující skupinový vývoj, struktura skupiny, role ve skupinové komunikaci a skupinová dynamika, skupinová koheze a kreativita, konflikty ve skupině, profesní týmy - druhy týmů, týmové role, efektivní tým.
8. Kritické formy komunikace a poruchy v komunikaci
Problémy v komunikaci, krizové situace, kritika, konflikty, strategie řešení konfliktu, diskriminace, harassment, mobbing, hysterická osobnost, komunikace nutkavá, fobická, depresivní, paranoidní, narcistická.
9. Zdravá komunkace. Psychika a zdravotní stav.
Aspekty zdravé komunikace - komunikace funkční a dysfunkční, komunikace kvalitní. Průběh zdravé komunkace. Psychika a zdravotní stav. Psychohygiena.
10. Nejdůležitější aspekty v manažerské komunikaci
Hierarchické uspořádání ve skupině, znalosti z psychologie, míra distance, allocentrismus, komunikační aktivity manažera - řízení a volba určitého stylu jednání, informování, přikazování, přesvědčování, motivování, kontrolování, volba správné kritiky, organizování, rozhodování.
11. Mediální komunikace
Masmédia, komunikace masová a mediální, proces mediace, gatekeeping, důvěryhodnost, parasociální vztah, společenské funkce médií, aktuální druhy médií; média, reálný a virtuální svět - elektronická média, digitalizace, dynamický dokument, umělá inteligence.
12. Interkulturní komunikace
Globalizace, interkulturní psychologie - kultura, kulturní relativismus, kulturní vzorce, akulturace, asimilace, etnikum, etnické vědomí, národ, rasa, stereotypy a předsudky; interkulturní komunikace - lingvokultura, faktor jazyka ve vztahu dvou kultur, bariéry a etno-faulismy, současné výzkumy kulturních dimenzí, trénink kulturního povědomí.