Klíčové problémy slovanských areálů

Úvodem

Přítomná publikace organicky navazuje na předchozí projekty tohoto typu. které vytvářel badatelský a autorský tým Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, zatím poslední se jmenoval Slované a Evropa na počátku 21. století (Masarykova univerzita. Univerzita třetího věku. Ed.: Ivo Pospíšil. Brno 2007) a - ačkoli míněn spíše jako popularizující informace - i v akademické a intelektuálním prostředí se setkal s pozitivním ohlasem.

Jak je známo, texty tohoto charakteru vycházejí z široké slavistické orientace pracoviště, které dnes realizuje 11 oboru bakalářského studia (rusistika. ukrajinistika. polonistika. slovakistika. slovenistika. kroatistika. serbistika. makedonistika. bulharistika. balkanistika. Filologicko-areálová studia). 14 oboru navazujícího magisterského studia (všechny uvedené a dále slavistika. literární komparatistika. překladatelství ruštiny) a 7 oboru doktorského studia (sedm komisí v rámci oborové rady Filologie, a to Teorie areálových studií. Literární komparatistika. Ruský jazyk. Paleoslavistika a slovanské jazyky. Ruská literatura, Teorie a dějiny slovanských literatur. Polská literatura), připravuje se realizace studijních oborů ruština a polština pro firemní praxi.

Celková orientace na areálovost současné slavistiky. přičemž by zůstalo a dále se rozvíjelo její filologické, tedy jazykové literární a kulturní jádro, se na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity realizuje od druhé poloviny 90. let 20. století akreditací doktorského studia Teorie areálových studií. Postupně se areálovost stala doprovodným znakem všech slavistických oboru, zejména tam. kde je to jejich přirozeností, tj. kromě uvedeného oboru doktorského studia v případě slovakistiky. balkanistiky. filologicko-areálových studií, částečné slavistiky. ale v podstatě všech oborů, v nichž byla areálovost. tedy geopolitičnost. spaciálnost filologie, nedostatečné přítomna.