Popis:
1. SYSTÉM KRAJINNÉHO PLÁNOVÁNÍ V ČR
Krajinné plánování je racionální činnost, která převážně formou preventivně vyhotovené dokumentace reguluje činnost člověka v krajině.
Zahrnuje všechny formy plánovací činnosti. Některé jsou definovány zákonem, jiné odrážejí místní podmínky a potřeby.
Z legislativního hlediska se rozlišují formy krajinného plánování:
• Obligatorní (povinnost ze zákona - LHP, ÚSES, rekultivace, plán péče o ZCHÚ)
• Podmíněně obligatorní (územní plánování, pozemkové úpravy)
• Fakultativní (revitalizace, krajinářské úpravy, ekologické optimalizace)
Cílem KP je uvést do souladu trendy rozvoje lidské společnosti s principy ochrany přírody a krajiny (nevylučuje z krajiny žádnou pro společnost potřebnou činnost, ale hledá soulad této činnosti s ekologickými podmínkami).
Obecně platné cíle:
- Vyvážený socioekonomický rozvoj regionů
- Zlepšování životních podmínek obyvatelstva
- Zodpovědné zacházení s přírodními zdroji a ochrana ŽP
- Racionální využívání území.
Principy krajinného plánování musí být v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje (ekologická, sociální a ekonomická udržitelnost).
Klíčová slova:
krajinné plánování
fragmentace
společné zařízení
ochrana přírody
změny
Obsah:
- 1. Systém krajinného plánování v čr 2
2. Podklady pro krajinné plánování 3
3. Fragmentace krajiny a možnosti jejího řešení 7
4. Plán společných zařízení 10
5. Uplatnění úses v různých formách krajinného plánování 13
6. Krajinný ráz - principy hodnocení a ochrany 17
7. Zohlednění okrajového efektu v různých formách krajinného plánování 19
8. Sledování změn v krajině 20
9. Protierozní ochrana v různých formách krajinného plánování 23
10. Zákon o ochraně přírody a krajiny 25