Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Lékařské diagnostické přístroje
«»
| Přípona |
Typ studijní materiál |
Stažené 2 x |
| Velikost 10,8 MB |
Jazyk český |
ID projektu 7647 |
| Poslední úprava 14.03.2016 |
Zobrazeno 1 397 x |
Autor: nella.grundzova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
89,4% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta elektrotechniky a informatiky
- Kategorie:Technika » Technologie
- Předmět:Lékařské diagnostické přístroje
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:332 stran
Kapitola 1
Elektrické deje v živých organismech
U mnoha lékarských diagnostických metod, používaných v klinické praxi i mimo ni, je lidský organismus soucástí elektrického obvodu a hraje v nem roli zdroje signálu. Chceme-li takto vznikající signál správne snímat, zaznamenávat a zpracovávat, musíme vedet co nejvíce o podstate jeho vzniku. Elektrické vlastnosti živých organismu a elektrické deje v nich probíhající lze pozorovat a zkoumat na úrovni:
• organismu jako celku
• systému (kardiovaskulárního, nervového, trávicího, . . . )
• orgánu (srdce, mozku, . . . )
• tkáne (nervové, svalové, . . . )
• bunky (neuronu, motoneuronu, bunky srdecního svalu, . . . )
• bunecné membrány
Predevším na úrovni bunek, tkání a orgánu studuje elektrické deje v živých organismech specializovaný vední obor - elektrofyziologie. Na nižší
úrovni využívá merení napetí a proudu u izolovaných bunek, extrahovaných z organismu. Dále využívá specializovaných metod záznamu rozložení elektrických potenciálu u tkání a orgánu, jako jsou elektrokardiografie, elektroencefalografie, elektromyografie apod. Tyto metody našly své uplatnení v bežné klinické praxi jako standardní diagnostické metody.
Elektrické deje v živých organismech
U mnoha lékarských diagnostických metod, používaných v klinické praxi i mimo ni, je lidský organismus soucástí elektrického obvodu a hraje v nem roli zdroje signálu. Chceme-li takto vznikající signál správne snímat, zaznamenávat a zpracovávat, musíme vedet co nejvíce o podstate jeho vzniku. Elektrické vlastnosti živých organismu a elektrické deje v nich probíhající lze pozorovat a zkoumat na úrovni:
• organismu jako celku
• systému (kardiovaskulárního, nervového, trávicího, . . . )
• orgánu (srdce, mozku, . . . )
• tkáne (nervové, svalové, . . . )
• bunky (neuronu, motoneuronu, bunky srdecního svalu, . . . )
• bunecné membrány
Predevším na úrovni bunek, tkání a orgánu studuje elektrické deje v živých organismech specializovaný vední obor - elektrofyziologie. Na nižší
úrovni využívá merení napetí a proudu u izolovaných bunek, extrahovaných z organismu. Dále využívá specializovaných metod záznamu rozložení elektrických potenciálu u tkání a orgánu, jako jsou elektrokardiografie, elektroencefalografie, elektromyografie apod. Tyto metody našly své uplatnení v bežné klinické praxi jako standardní diagnostické metody.
Klíčová slova:
živé organismy
zpracování
biologické signály
elektroencefalografie
elektromyografie
Obsah:
- Predmluva 3
1 Elektrické deje v živých organismech 5
1.1 Dráždivé tkáne 6
1.2 Elektrické deje na bunecné membráne 10
1.3 Zákonitosti vzniku a šírení vzruchu v tkáních 26
1.4 Elektrické vlastnosti tkání 36
1.5 Úcinky napetí a proudu na organismus 38
2 Biopotenciálové elektrody 43
2.1 Oxidace, redukce a pulclánkový potenciál 44
2.2 Polarizace elektrod 53
2.3 Materiály pro výrobu elektrod 54
2.4 Elektrické vlastnosti elektrod 56
2.5 Praktická realizace elektrod 63
2.5.1 Povrchové elektrody 63
2.5.2 Podpovrchové elektrody 66
2.5.3 Mikroelektrody 68
3 Biologické signály a jejich zpracování 73
3.1 Rozdelení biosignálu 73
3.2 Artefakty 78
3.3 Predzpracování biosignálu 80
3.4 Bezpecnost pacienta pri snímání biosignálu 122
4 Elektrokardiografie 127
4.1 Srdce a jeho cinnost 127
4.2 Elektrokardiografické svody 130
4.3 Geneze elektrokardiogramu 134
4.4 Základní elementy elektrokardiogramu 137
4.5 Elektrokardiograf 140
5 Elektroencefalografie 149
5.1 Elektroencefalografické svody 150
5.2 Elektroencefalografické elektrody 154
5.3 Elektroencefalogram a jeho vznik 155
5.4 Elektrokortikografie 159
5.5 Evokované potenciály 159
5.6 Elektroencefalograf 163
5.7 Bezpecnost a normy v elektroencefalografii 172
6 Elektromyografie 173
6.1 Elektromyografický signál a jeho geneze 173
6.2 Snímání elektromyografického signálu 175
6.3 Základní elektromyografické modality 180
6.4 Elektromyograf 183
7 Elektrogastrografie 189
7.1 Elektrogastrogram a jeho vznik 190
7.2 Elektrogastrograf 192
8 Merení krevního tlaku 195
8.1 Neinvazivní merení krevního tlaku 197
8.2 Invazivní merení krevního tlaku 205
9 Merení srdecního výdeje 221
9.1 Termodilucní metoda 221
9.2 Metoda barvivové diluce 224
9.3 Fickova metoda 226
10 Merení telesné teploty 229
10.1 Kontaktní merení telesné teploty 230
10.2 Bezkontaktní merení telesné teploty 236
11 Oxymetrie 251
11.1 Optické merení nasycení krve kyslíkem 253
11.2 Transkutánní oxymetrie 261
12 Pletysmografie 267
12.3 Pletysmograf 272
13 Merení tepové frekvence 279
13.1 Princip cinnosti kardiotachometru 280
13.2 Detektor R-vlny 281
14 Respiracní diagnostika 285
14.1 Spirometrie 286
14.2 Merení dechové frekvence 299
14.3 Analýza složení dechových plynu 299
14.4 Celotelová pletysmografie 312
14.5 Standardizace podmínek respiracních vyšetrení 319
Fyzikální konstanty 321
Literatura 323