Magnetické pole

Magnetické pole

Ve starověké Malé Asii si Řekové všimli, že kámen magnetovec přitahuje podobné kameny nebo železné předměty. Číňané kolem 3. století n.l. objevili kompas. Tyčový magnet (z magnetovce nebo železa) má severní a jižní pól (značí se S a J nebo také N a S z anglického north a south). Severní pól volně otočného magnetu je ten, který se v zemském magnetickém poli otočí k severu. Lze snadno ukázat, že stejné póly se odpuzují a různé póly se přitahují. Tyčový magnet se tedy chová podobně jako dipól. Ale rozřízneme-li dipól, dostaneme kladný a záporný náboj (obr. 11.1). Rozřízneme-li magnet, získáme dva menší magnety, každý se severním a jižním pólem - neexistují magnetické monopóly (obr. 11.2).

Vzhledem k tomu, že opačné póly se přitahují a severní pól magnetu se otočí k severu, tak jižní pól zemského magnetu se nachází v Arktidě a severní v Antarktidě.

Silové působení magnetického pole

Magnety na sebe nebo na pohybující se náboj působí na dálku, to znamená, že v analogii s gravitačním nebo elektrickým polem musí existovat i magnetické pole. Elektrické pole je popsáno intenzitou, což je síla působící na náboj. Magnetické pole analogicky popisuje vektor magnetické indukce, jehož velikost je určena vztahem