Nádorová onemocnění

Nádorová onemocnění jsou spolu s nemocemi kardiovaskulárního sytému nejběžnějšími chorobami v naší populaci a nejčastější příčinou úmrtí. Nádorové onemocnění znamená vznik tkáně, ve které se růst buněk vymkl kontrolním mechanismům buněčné proliferace. Proliferace nádorových buněk probíhá téměř autonomně. Nádorová onemocnění zahrnují různorodé typy chorobného procesu. Vzhledem k aktivitě proliferace rozlišujeme dva základní typy nádorů - nádory benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné). Benigní i maligní nádory jsou geneticky podmíněným onemocněním. S rozvojem molekulární genetiky došlo k objasnění mnoha příčin, které se podílejí na přeměně normální buňky na buňku nádorovou.

Benigní nádory rostou relativně pomalu v původním ložisku (nemetastazují). Zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly. Po chirurgickém zákroku je ve většině případů pacient vyléčen. Růst maligních nádorů je invazivní, tzn. že prorůstají z výchozího ložiska do okolí a poškozují strukturu a funkci orgánu. Uvolněné nádorové buňky jsou přenášeny lymfatickými a krevními cévami do jiných orgánů, kde pokračují ve své proliferaci jako sekundární ložiska - metastázy. Maligní transformace může postihnout buňky téměř všech tkání. V zásadě existují tři hlavní typy nádorů: (i) sarkomy, které vznikají z mesenchymální tkáně, (ii) karcinomy, které vznikají z epiteliální tkáně a (iii) hematopoetické a lymfoidní malignity (leukémie, lymfomy). Přesnější klasifikace pak zahrnuje místo vzniku (orgán - například nádor močového měchýře, prsu), typ tkáně (dlaždicobuněčný karcinom ústní sliznice) a nebo například klinický stupeň či rychlost progrese (akutní lymfoblastická leukémie).