Panslavismus a slovanství

Ruský panslavismus byl souborem idejí hledající, prosazující a obhajující politickou, náboženskou a kulturně civilizační jednotu slovanských národů. Ve srovnání s idejemi o slovanské vzájemnosti malých slovanských národů byl mimořádně militantní a politicky velmi vyhraněný. Mohl vytyčit komplex vizí opírajících se o expanzivní podstatu ruského státu a stát se nástrojem pro dosažení ruské duchovní, politické a kulturně civilizační nadvlády v souvislosti s vizí, že v budoucnosti vytvoří Slované pod ruským vedením unitární stát.
Termín panslavismus se zrodil v prostředí malých slovanských národů, aby odkazem na vazby mezi slovanskými etniky podporoval jejich národní ambice. Mezi těmito ideami sehrály významnou roli představy o jednotě slovanských národů hlásících se k pravoslavnému vyznání, víra v nadřazené postavení ruské pravoslavné církve a vize, že ani katoličtí Slované nemají k pravoslaví daleko.
Ruský panslavismus byl jevem formujícím a projevujícím se v podmínkách ruského impéria. Kořeny sahal do 17.století, podobu, jednotného směru však získal až v 19. století. Zrodil se z vize o možné kulturně politické jednotě slovanských národů vedených Ruskem. Jeho stoupenci zřetelně prosazovali unitární panslovanskou jednotu, přičemž politickou jednotu chápali jako více či měné vzdálený cíl, k němuž se leze přiblížit prosazováním kulturně civilizačního a náboženského sbližování.