Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Péče o kamenné artefakty
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 3 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 6036 |
| Poslední úprava 29.06.2015 |
Zobrazeno 1 361 x |
Autor: agata.kucova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
2 Kreditů - kvalita:
86,5% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Slezská univerzita v Opavě
- Fakulta:Obchodně-podnikatelská fakulta
- Kategorie:Umění » Kultura
- Předmět:Památková péče
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:4 stran
Spor o polychromii
Počátkem 30. let 19. století se rozhořel mezi historiky umění spor o původní podobu antických památek, který vešel do dějin jako spor o polychromii (něm. Polychromiestreit). Vědci se přeli v otázce původního charakteru řecké a římské architektury, především chrámů, která se dochovala do té doby v podobě bílých, především bělí mramoru zářících torz. Na jedné straně zde byly názory prezentované Pařížskou akademií, jež zastávala názor, že antická architektura byla „kamenná“, na druhé straně stála snaha dokázat, že tato architektura se dochovala zbavená své někdejší bohaté barevnosti. Až Gottfried Semper, rodák z tehdy dánské Altony, v 30. letech 19. století , napřed v Římě, Pompejích a Paestu, později přímo na aténské Akropoli a opět v Římě, našel nesporné důkazy o výrazném barevném pojednání antických památek a dal tím za pravdu Jakobu Ignazi Hittorffovi, příteli svého pařížského učitele Franze Christiana Gaua a objeviteli antické polychromie. Hittorff, rodák z Kolína nad Rýnem, vydává v roce 1830 studii Barevná architektura Řeků (Architecture polychrome chez les Grecs), která celý spor vyvolala.
Ještě v době svého římského pobytu sepsal Semper rozsáhlé dílo pojednávající o barevnosti antických památek v původní podobě. Rukopis se cestou z Říma do Hamburku, kde měl vyjít, ztratil, a tak musel Semper v redukované podobě text znovu zpracovat do podoby studie Předběžné poznatky o pomalované architektuře a plastice v antice (1834). Představa o čistě kamenné podobě antických staveb, posvátná pro soudobé sochaře, architekty i teoretiky architektury klasicismu, byla definitivně zpochybněna.
Počátkem 30. let 19. století se rozhořel mezi historiky umění spor o původní podobu antických památek, který vešel do dějin jako spor o polychromii (něm. Polychromiestreit). Vědci se přeli v otázce původního charakteru řecké a římské architektury, především chrámů, která se dochovala do té doby v podobě bílých, především bělí mramoru zářících torz. Na jedné straně zde byly názory prezentované Pařížskou akademií, jež zastávala názor, že antická architektura byla „kamenná“, na druhé straně stála snaha dokázat, že tato architektura se dochovala zbavená své někdejší bohaté barevnosti. Až Gottfried Semper, rodák z tehdy dánské Altony, v 30. letech 19. století , napřed v Římě, Pompejích a Paestu, později přímo na aténské Akropoli a opět v Římě, našel nesporné důkazy o výrazném barevném pojednání antických památek a dal tím za pravdu Jakobu Ignazi Hittorffovi, příteli svého pařížského učitele Franze Christiana Gaua a objeviteli antické polychromie. Hittorff, rodák z Kolína nad Rýnem, vydává v roce 1830 studii Barevná architektura Řeků (Architecture polychrome chez les Grecs), která celý spor vyvolala.
Ještě v době svého římského pobytu sepsal Semper rozsáhlé dílo pojednávající o barevnosti antických památek v původní podobě. Rukopis se cestou z Říma do Hamburku, kde měl vyjít, ztratil, a tak musel Semper v redukované podobě text znovu zpracovat do podoby studie Předběžné poznatky o pomalované architektuře a plastice v antice (1834). Představa o čistě kamenné podobě antických staveb, posvátná pro soudobé sochaře, architekty i teoretiky architektury klasicismu, byla definitivně zpochybněna.
Klíčová slova:
polychromie
kamenné artefakty
anglický přístup
wagnerův odkaz
ochrana kamene
Obsah:
- Spor o polychromii
Situace v PP
Anglický přístup
Wagnerův odkaz
Situace v druhé polovině 20. století
Přehled prostředků pro petrifikaci a bariérovou ochranu kamene v PP
Zdroje:
- Ivo HAMMER: Die malträtierteHaut. Dresden 1995, separát.
- Vojtěch BIRNBAUM: K diskusi o barevnou architekturu. In: Listy z dějin umění. Praha 1947, s. 324.
- Hans HÖRMANN:KalkanstrichalsSteinschutzmittel. In: DenkmalpflegeundSteinschutz in England. München 1928, s. 65/66.
- F. RATHGEN; J. KOCH: MerkblattfürSteinschutz, Berlin 1939. (redukovaná verze VerwitterungundErhaltungvonWerksteinen, Berlin 1934)
- Václav WAGNER: “Na původní kámen očistiti“. Zprávy památkové péče č. 7, 1937, s. 6-9.
- Miloš SUCHOMEL: Záchrana kamenných soch. Praha 1988 (I. část), 1990 (2. část).
- Manfred KOLLER: „Steinfarbe“ und „Ziegelfarbe“ in der Architektur und Skulptur vom 13. 19. Jahrhundert. Restauro 1/2003, s. 32-38.
- Miloš SOLAŘ: Až na kámen neodírat. Zprávy památkové péče 1/1999, s. 43-46.
- Josef ŠTULC, Miloš SUCHOMEL, Ivana MAXOVÁ: Péče o kamenné sochařské a stavební památky. Praha 1998.
- Vratislav NEJEDLÝ: Stručné připomenutí historického vývoje restaurování kamenosochařských památek, in: ZPP, 56, 1996, s. 180 - 181.
- Vratislav NEJEDLÝ: Kapitoly z dějin vývoje metodických přístupů k opravám a restaurování kamenosochařských výtvarných děl v českých zemích 19. a 20. století, in: Péče o architektonické dědictví I. díl, 2008.
- VÁCHA, Zdeněk. K problematice prezentace kamene památek. Obnova památek, 3, 2003, s. 24-30.
- Gláser, P. - Nejedlý, V.: Organokřemičitany v české památkové praxi. Sborník z konference Padesát let používání organokřemičitanů na území České republiky, konané pod záštitou ICOMOS, Národního památkového ústavu a Národního muzea 16.4.2008. Praha 2008.