Pedagogika pro učitele - První sešit

Cíle: Po prostudování textu student:
- definuje rozdíl mezi funkcionálním a intencionálním působením výchovných vlivů,
- vysvětlí chápání cílů výchovy z pohledu filozofických směrů,
- osvojí si kategorizaci cílů výchovy a jejich historický vývoj (humanistická koncepce, koncepce reálného vzdělání),
- bude umět promítnout obecné cíle vzdělávání a výchovy do výukových cílů,
- ovládne taxonomie cílů kognitivních, afektivních a psychomotorických,
- naučí se formulovat výukové cíle a příslušné úlohy k dosažení cílů (taxonomie Tollingerové) pomocí aktivních sloves.

Výchova je cílevědomá a záměrná činnost. Proto základem každé pedagogiky je úvaha o tom, jaký je cíl výchovy.

Cíl výchovy je dán vývojovým stavem společnosti (různé cíle v různých dobách, v různých společnostech, při různém stupni civilizačního a kulturního vývoje). Kromě výchovy je člověk během života vystaven působení i jiných vlivů, jejichž dopad nelze přesně odhadnout. Proto hovoříme o výchově intencionální a funkcionální:

Intencionalita výchovy a vzdělávání znamená, že se výchova děje v určených intencích (záměrech) a podle stanovených cílů. Je zajišťována institucemi, které mají výchovu a vzdělávání jako svůj primární cíl (škola, výchovná zařízení všech typů).

Funkcionalita výchovy a vzdělávání znamená bezděčné, náhodné, příležitostné, či živelné výchovné vlivy. Je poskytováno institucemi, které výchovu jako svůj primární cíl nemají (média, kulturní zařízení, spolky, zájmová sdružení) a vůbec celým okolím, prostředím, společností.