Popis:
1. Základní koncepce počítačových sítí
Síť je možné definovat z více pohledů (oblak s nepodstatnou strukturou, nebo jako soustavu propojených sítí, či soustavu propojených prvků) a víme, že tomu tak i doopravdy bývá (sítě mají subsítě, a síť je i propojení pár PC doma přes switch). Podle typu spojení koncových uzlů dělíme spojení (komunikaci) na:
a) Spojované - uzly naváží spojení a je pevně stanovena (nalezena) trasa, po které probíhá vlastní
komunikace (podobně jako u klasického telefonního hovoru) dokud není ukončeno. Spojovaná
komunikace se stavová tzn., že komunikující protějšky přechází mezi různými stavy
(spojeno/nespojeno) je nutné zajistit korektní přechod mezi stavy a ošetřovat nestandardní situace
(výpadek spojení), Při komunikaci je ZACHOVÁNO POŘADÍ BLOKŮ DAT (je to přenášeno stejnou
cestou pěkně za sebou, jeden za druhým).
b) Nespojované - komunikující protějšky nenavazují spojení (neověřují zájem protistrany o spojení a není
hledána, žádná trasa). Komunikace probíhá posíláním samostatných zpráv (DATAGRAMŮ), kde každý
jde samostatně různou cestou („datagram se vypustí a protistrano dělej si co chceš, vem si to nebo nech
být“). Z toho už je jasné, že nespojovaná komunikace je bezestavová (strany neprochází různými stavy
a nemusí se ošetřovat nestandardní situace). Datagramy (bloky dat) musí nést adresu příjemce a jsou
přenášeny nezávisle na ostatních blocích (každý může být přenášen jinou cestou a nemusí být
zachováno pořadí - „chodí si to jak švábi na pivo“).
c) Spolehlivou - při rozpoznání chyby vzniklé např. na přenosové trase (ztráta informace) je vyžádáno
příjemcem opakování přenosu chybné, nebo nedošlé části (např. paketu) a to zvyšuje nároky na
výpočetní a přenosovou kapacitu a navíc jsou data doručována nepravidelně.
d) Nespolehlivou - pokud přijdou příjemci poškozená data, tak je zahodí a případná náprava je jen na něm
(odesílateli je to fuk, pokud to chceš tak si řekni, jinak máš smůlu). Koncová aplikace (nějaký program
co komunikuje) si sama musí vyžádat nápravu).
e) Komunikace s přepojováním okruhů - z celkové kapacity sítě se vyčlení část pro spojení (obdoba
fyzického spojení mezi účastníky), spoj je nutné sestavit, plná garance kapacity, protože okruh není
s nikým sdílen (ale drahé) (time division multiplex, frequency division multiplex). Data se nikde
neuchovávají a „nečekají“ je tedy pořád stejné zpoždění, lze zařídit blokový nebo proudový (bit po bitu
po sobě) přenos.
f) Komunikace s přepojováním paketů - (prakticky všude), není vytvářeno fyzické spojení mezi
účastníky, data přenášena postupně (po paketech) přes vnitřní uzly sítě k příjemci. Využívá se plná
dostupná kapacita spoje (efektivněji se využijí zdroje), ale součet požadavků může překročit kapacitu
sítě. Data (paket) je nutné opatřit identifikací odesílatele a příjemce, část paketů se v uzlových bodech
musí ukládat (pokud síť nestíhá-zahlcení) a vzniká proměnné zpoždění.
Klíčová slova:
počítačové sítě
komunikace
přenos
pakety
protokoly
Obsah:
- 1. Základní koncepce počítačových sítí
2. Aplikační protokoly vrstvy TCP/IP
3. Transportní vrstva TCP/IP
4. Síťová vrstva TCP/IP
5. Datový spoj a fyzická vrstva
6. LAN
7. WLAN (IEEE 802.11)
8. Technologie WAN
9. Multimediální aplikace
10. Bezpečnost síťového provozu
Zdroje:
- Kolka, Z.: Počítačové a komunikační sítě, skriptum FEKT VUT, 2007
- Kolka, Z.: Počítačové a komunikační sítě, přednáškové prezentace
- Dostálek, L.; Kabelková, A.: Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS, 4 vydání, Computer Press Books
- http://www.svetsiti.cz