Pojem a druhy právní odpovědnosti

Odpovědností se obecné rozumí nutnost nést následky svého chování a jednání. Odpovědnost v uvedeném smyslu může být zejména morální, politická nebo právní. Právní odpovědnost je zásadně chápána jako povinnost strpět za porušení právních povinností následky, stanovené právními normami. Nejdůležitějším znakem odpovědnosti je, že tato nová povinnost má zásadně sankční charakter a projevuje se nepříznivě především v majetkové sféře povinného. Konkrétně je dána tím, že odpovědnému v důsledku jeho odpovědnosti vzniká povinnost, kterou dosud neměl, např. povinnost nahradit způsobenou Škodu, povinnost bezplatně odstranit vady plnění, povinnost zaplatit smluvní pokutu apod.

„Právní odpovědnost je jenom jedním druhem odpovědnosti. Odpovědnost má přirozeně mnoho úrovní. Právní odpovědnost se vždy v moderním právu, moderní právní kultuře opírá o jistá filozoficko-etická východiska, tj. o jistou koncepci světa, společnosti a postavení jednotlivce ve světě a společnosti.“

Právní věda se zabývá tím, jak je v soudobé právní kultuře právní odpovědnost utvořena a pozitivně právně v normativních aktech upravena. Právo nezná a nemůže postihovat všechny etické stránky odpovědnosti člověka. Především právo nepostihuje a nemůže postihovat do důsledků odpovědnost člověka za své jednání k svému vlastnímu svědomí.

Funkce právní odpovědnosti se dají popsat jako
Reparační (kompenzační) - zejména u majetkové právní odpovědnosti; dvojí forma: naturální restituce nebo odškodnění (reparace)
Satisfakční - zejména oblast práva na ochranu osobnosti (např. omluva v tisku)
Preventivní - cílem je předcházení vzniku situací porušení právní povinnosti
Represivní - obsahem je újma; typické pro trestněprávní odpovědnost