Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Politická geografie - studijní materiál
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 3 x |
| Velikost 0,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 4799 |
| Poslední úprava 22.12.2014 |
Zobrazeno 1 715 x |
Autor: northfinder |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
3 Kreditů - kvalita:
89,8% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Metropolitní univerzita Praha
- Fakulta:-
- Kategorie:Přírodní vědy » Geografie
- Předmět:Politická geografie
- Studijní obor:-
- Ročník:-
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:24 stran
Politická geografie1 je jednou ze speciálních politologických disciplin. Chápeme ji především jako vědní obor, který se ve velmi širokém záběru zabývá procesy, jež vytvářejí národy a státy ve vazbě na geografické prostředí. Díky tomu má politická geografie zároveň charakter disciplíny přírodovědecké (součást sociální geografie) i společenskovědní (součást politologie a mezinárodních vztahů). Hraniční charakter umožňuje vhodným způsobem zkombinovat výsledky přírodovědeckého výzkumu se společenskovědní interpretací.
Dnes je politická geografie (opět) považována za důležitou a nedílnou složku politické vědy, neboť se zřetelně ukazuje, že, jak tvrdí americký politolog John Ruggie: „nejzákladnějším atributem jakéhokoli vládního (politického) systému je legitimní ovládání určitého prostoru“. I když je pro politickou geografii prioritní teritorium, nemůže nevidět a nevěnovat se (byť v omezeném rozsahu) i činnost aktérů, kteří v rámci zkoumaného území působí. Těmito aktéry jsou lidé (národy), respektive specifické instituce a organizace, které si pro takovéto účely vytvořili. Obecně tyto aktéry můžeme shrnout pod označení „politická sféra“, která v dnešní době poskytuje snad nejvíce informací o tom, jak jednotlivé státy (obecně jakékoli lidské společenství) fungují. Političtí činitelé, jako jsou například členové vlády, poslanci, politické strany či nátlakové skupiny mají (většinou) vliv na celý stát, usměrňují ekonomický, sociální i kulturní život ve svých zemích. Způsob, jakým jsou vybíráni a jakým pak vládnou, odhaluje podstatu a formu politického uspořádání. Takové faktory jednoznačně mají teritoriální vyjádření. Tím se z prostoru (můžeme hovořit o tzv. horizontální úrovni) dostáváme do sféry společenské a politické (vertikální úroveň)
Dnes je politická geografie (opět) považována za důležitou a nedílnou složku politické vědy, neboť se zřetelně ukazuje, že, jak tvrdí americký politolog John Ruggie: „nejzákladnějším atributem jakéhokoli vládního (politického) systému je legitimní ovládání určitého prostoru“. I když je pro politickou geografii prioritní teritorium, nemůže nevidět a nevěnovat se (byť v omezeném rozsahu) i činnost aktérů, kteří v rámci zkoumaného území působí. Těmito aktéry jsou lidé (národy), respektive specifické instituce a organizace, které si pro takovéto účely vytvořili. Obecně tyto aktéry můžeme shrnout pod označení „politická sféra“, která v dnešní době poskytuje snad nejvíce informací o tom, jak jednotlivé státy (obecně jakékoli lidské společenství) fungují. Političtí činitelé, jako jsou například členové vlády, poslanci, politické strany či nátlakové skupiny mají (většinou) vliv na celý stát, usměrňují ekonomický, sociální i kulturní život ve svých zemích. Způsob, jakým jsou vybíráni a jakým pak vládnou, odhaluje podstatu a formu politického uspořádání. Takové faktory jednoznačně mají teritoriální vyjádření. Tím se z prostoru (můžeme hovořit o tzv. horizontální úrovni) dostáváme do sféry společenské a politické (vertikální úroveň)
Klíčová slova:
geografie
politická geografie
poloha stát
obyvatelstvo
suverenita
mezinárodní uznání
Obsah:
- X. Politická geografie
X.1 Postavení v systému věd
X.2 Individuální vnímání prostoru
X.3 Mapy a politické mapy
X.4 Region
X.5 Poloha
X.6 Stát
X.6.1 Teritorium
X.6.2 Obyvatelstvo
X.6.3 Vnitřní politicko-prostorová organizace teritoria
X.6.4 Suverenita
X.6.5 Mezinárodní uznání
X.7 Volební geografie
Zdroje:
- Barraclough, G.: Harper Collins Atlas of World History, Border Press, 2001.
- Cole, J., Cole, F.: A Geography of the European Union, Routledge, London 1997.
- Glassner, M. I.: Political geography (second edition), John Wiley, New York 1996.
- Gungwu, W. (ed): Global History and Migration, Westview Press, Oxford, 1997.
- Havelka, M., Cabada, L.: (eds): Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy, ZČU, Plzeň 2000.
- Hnízdo, B.: Mezinárodní perspektivy politických regionů, ISE, Praha 1995.
- Huntington, S. P.: Střet civilizací, Rybka Publishers, Praha 2001.
- Keating, M.: The New Regionalism in Western Europe, Edward Elgar, Cheltenham, 1998.
- Kennedy, P.: Vzestup a pád velmocí, Lidové noviny, Praha 1993.
- Malenovský, J.: Mezinárodní právo veřejné, PF MU Brno, Brno 1993.
- McEvedy, C.: The New Penguin Atlas of Medieval History, Penguin Putnam, New York 1992.
- Minshull, G. N., Dawson, M. J.: Europe into 21st Century, Hodder and Stoughton, London 1996.
- Mištera, L.: Regionální geografie České republiky - Socioekonomická geografie I., ZČU, Plzeň 1996.
- Monmonier, M.: Proč mapy lžou, Computer Press, Praha 2000.
- Muir, R.: Political Geography, A New Introduction, Macmillan Press, London 1997.
- Pomian, K.: Evropa a její národy - Ve znamení jednoty a různosti, Mladá fronta, Praha 2001.
- Potočný, M.: Mezinárodní právo veřejné, Zvláštní část, C. H. Beck, Praha 1996.
- Říchová, B.. Přehled moderních politologických teorií, Portál, Praha 2000.
- Smith, D.: The State of War and Peace Atlas, Penguin Reference, New York 1997.
- Tagil, S. (ed): Regions in Central Europe - The Legacy of History, Hurst, London 1999.
- Taylor, P. J.: Political Geography, Longman, 1993.
- Šatava, L.: Národnostní menšiny v Evropě, Ivo Železný, Praha 1994.
- Wagstaff, P.: Regionalism in the European Union, Intellect, Exster, 1992.