Popis:
1.1 Obsah a předmět studia politické geografie
V předmětu Úvod do studia geografie bude věnována značná pozornost precizní definici geografie. Nám pro tuto chvíli stačí zopakovat nejběžnější z nich: „Geografie je věda, která se zabývá diferenciací krajinné sféry v prostoru a čase.“ Nejde při tom jen o popis uspořádání rozličných jevů v našem okolí, případně o zaznamenání jejich přesunů v předem vymezeném časovém úseku, ale především o odhalení vzájemných vazeb a podmíněností, o nalezení „důvodů“, proč jsou uspořádány tak, jak jsou.
„Množina“ objektů a jevů, které jsou v geografii zkoumány z prostorového hlediska, je velmi široká (neživá příroda, obyvatelstvo, různé lidské aktivity …). Politická geografie jako dílčí geografická disciplína se takto zajímá o politické jevy a procesy. Na jedné straně tedy stojí geografické prostředí, na druhé politická organizace prostoru a v politické geografii půjde především o odhalování a objasňování toho, jaké mezi nimi existují vazby, resp.:
• jak prostředí ovlivňuje prostorovou dimenzi politiky,
• jak politika ovlivňuje prostředí.
Klíčová slova:
metodologie
geopolitika
politická mapa
státní moc
státní území
hranice
monarchie
republiky
Obsah:
- Úvod -5-
Předpokládané vstupní znalosti -5-
Písemné kontrolní úkoly, komunikace s tutorem -5-
Vysvětlivky k ikonám -6-
1 Teoreticko-metodologické základy předmětu -7-
1.1 Obsah a předmět studia politické geografie -7-
1.2 Definice politické geografie -9-
1.3 Základní témata politické geografie, její metody -9-
1.4 Kde se můžete dozvědět víc? -10-
2 Geopolitika -11-
2.1 Vymezení geopolitiky -11-
2.2 Klasické geopolitické školy a jejich představitelé -12-
2.3 Multipolární teorie -18-
2.4 Nová geopolitika -19-
2.5 Kritická geopolitika -19-
3 Politická mapa světa -21-
3.1 Prostorově-politická organizace společnosti -21-
3.2 Stát jako základní politický region -22-
3.2.1 Státní moc -22-
3.2.2 Státní suverenita, nezávislé státy -25-
3.2.3 Kolik je na světě nezávislých států? -26-
3.2.4 Závislá území -27-
3.2.5 Mezinárodní území -29-
4 Státní území -30-
4.1 Části státního území -30-
4.2 Nároky pobřežních států na moře -31-
4.3 Zvláštní součásti státního území -33-
4.4 Státní území de iure a de facto -33-
4.5 Vlastnosti státního území -35-
4.6 Způsoby zisku a ztráty státního území -38-
5 Státní hranice -41-
5.1 Definice státní hranice -41-
5.2 Stanovení hranic -41-
5.2.1 Zásady vytyčování hranic -42-
5.3 Výzkum hranic v politické geografii -43-
5.4 Typologie hranic -43-
6 Formy a typologie států -45-
6.1 Historické formy států -45-
6.2 Republiky a monarchie -45-
6.2.1 Monarchie -46-
6.2.2 Republiky -47-
6.3 Unitární a složené státy -49-
6.3.1 Unitární státy -49-
6.3.2 Složené státy -51-
6.4 Ideologické typologie států -52-
7 Administrativní členění států -55-
7.1 Administrativní členění států -55-
7.2 Administrativní členění České republiky -55-
7.2.1 Obce -56-
7.2.2 Kraje -60-
7.2.3 Další administrativní územní jednotky -60-
7.2.4 Statistické jednotky EU NUTS -61-
7.2.5 Další statistické jednotky -62-
8 Národní identita a nacionalismus -63-
8.1 Národ -63-
8.2 Vztah národa a státu -65-
8.3 Nacionalismus -65-
8.4 Právo národů na sebeurčení -67-
9 Geografie voleb -69-
9.1 Definice voleb -69-
9.2 Druhy voleb -69-
9.3 Volební právo a volební systém -70-
9.3.1 Většinový volební systém -70-
9.3.2 Volební systém poměrného zastoupení -73-
9.3.3 Smíšené volební systémy -74-
9.4 Volební geografie -74-
9.4.1 Podmíněnost hlasování -74-
9.4.2 Geografické vlivy na hlasování -75-
9.4.3 Vlivy vymezení volebních obvodů a způsobu přepočtu hlasů -75-
Závěr -78-
Použité zdroje -79-
Profil autora -80-