Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Právo Evropské unie - studijní materiál ke zkoušce
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 8520 |
| Poslední úprava 15.08.2016 |
Zobrazeno 1 546 x |
Autor: katerina.loumova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Ekonomika » Evropská unie
- Předmět:Právo Evropské unie
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:23 stran
1. Pojem integrace
Základním motivem, který vedl na počátku k integraci, byly ekonomické důvody (politické důvody se staly nadstavbou). Cílem bylo zvýšit produktivitu práce -> optimální alokací zdrojů, odstraňováním bariér volného trhu,…
1.1. Druhy bariér (překážek integrace)
Státy si odjakživa bránily vlastní trhy a podnikatele před konkurencí jiných (užitek se projevil nejen u zákazníka, ale u celé společnosti). V procesu integrace se však staly přežitkem. Rozlišujeme 2 druhy bariér:
1. uplatňované na státních hranicích -> státy je ukládají v souvislosti s přechodem státní hranice. V moderním obchodě jsou vnější bariéry opouštěny.
a) clo a jiné poplatky vybírané v souvislosti s přechodem státní hranice,
b) kvóty (kvantitativní omezení) - stát stanoví určité množství produktu, které dovolí dovést; kvóty mohou být absolutní (může se dovést pouze 3000 automobilů) nebo relativní (může se dovést více než 3000 automobilů, ale to, co bude navíc již za ztížených podmínek /např. vyšší clo/)
2. uplatňované uvnitř státu -> jsou důvtipnější, na hranicích je lze snadno identifikovat. Řadíme mezi ně normy stanovené pro výrobu, distribuci, prodej, ekologii,… Pokud jsou ušity na míru domácí produkci (tím znevýhodňují zahraniční podnikatele), poskytují sofistikovanější ochranu. Rozlišujeme je na
a) překážky vytvářené administrativně - normy stanovené státem
b) překážky státem tolerované - dohody mezi podnikateli (např. o tom, že budou brát zboří jen od francouzských dodavatelů)
1.2. Formy integrace
1.2.1. Zóna volného obchodu (Free Trade Area)
Je nejčastější formou integrace v rámci světového obchodu. Státy si dohodnou zrušení (odstranění) bariér na státní hranici (cla a kvantitativní omezení). Problém nastává ve vztahu ke 3. státům -> musí se charakterizovat subjekty, které mohou těžit z volného obchodu (to jsou vesměs velmi složitá pravidla).
Patří sem např. NAFTA, ESVO (EFTA).
Základním motivem, který vedl na počátku k integraci, byly ekonomické důvody (politické důvody se staly nadstavbou). Cílem bylo zvýšit produktivitu práce -> optimální alokací zdrojů, odstraňováním bariér volného trhu,…
1.1. Druhy bariér (překážek integrace)
Státy si odjakživa bránily vlastní trhy a podnikatele před konkurencí jiných (užitek se projevil nejen u zákazníka, ale u celé společnosti). V procesu integrace se však staly přežitkem. Rozlišujeme 2 druhy bariér:
1. uplatňované na státních hranicích -> státy je ukládají v souvislosti s přechodem státní hranice. V moderním obchodě jsou vnější bariéry opouštěny.
a) clo a jiné poplatky vybírané v souvislosti s přechodem státní hranice,
b) kvóty (kvantitativní omezení) - stát stanoví určité množství produktu, které dovolí dovést; kvóty mohou být absolutní (může se dovést pouze 3000 automobilů) nebo relativní (může se dovést více než 3000 automobilů, ale to, co bude navíc již za ztížených podmínek /např. vyšší clo/)
2. uplatňované uvnitř státu -> jsou důvtipnější, na hranicích je lze snadno identifikovat. Řadíme mezi ně normy stanovené pro výrobu, distribuci, prodej, ekologii,… Pokud jsou ušity na míru domácí produkci (tím znevýhodňují zahraniční podnikatele), poskytují sofistikovanější ochranu. Rozlišujeme je na
a) překážky vytvářené administrativně - normy stanovené státem
b) překážky státem tolerované - dohody mezi podnikateli (např. o tom, že budou brát zboří jen od francouzských dodavatelů)
1.2. Formy integrace
1.2.1. Zóna volného obchodu (Free Trade Area)
Je nejčastější formou integrace v rámci světového obchodu. Státy si dohodnou zrušení (odstranění) bariér na státní hranici (cla a kvantitativní omezení). Problém nastává ve vztahu ke 3. státům -> musí se charakterizovat subjekty, které mohou těžit z volného obchodu (to jsou vesměs velmi složitá pravidla).
Patří sem např. NAFTA, ESVO (EFTA).
Klíčová slova:
integrace
instituce evropské unie
evropská integrace
prameny práva
soudní moc
procesní předpisy
Obsah:
- 1. POJEM INTEGRACE 1
1.1. DRUHY BARIÉR (PŘEKÁŽEK INTEGRACE) 1
1.2. FORMY INTEGRACE 1
1.2.1. Zóna volného obchodu (Free Trade Area) 1
1.2.2. Celní unie 1
1.2.3. Společný trh 1
1.2.4. Hospodářská a měnová unie 2
1.2.5. Politická unie 2
1.3. ZÁKLADNÍ POJMY 2
1.3.1. Tři pilíře Evropské unie 2
1.3.1.1. První pilíř - Evropská společenství (E.S.) 2
1.3.1.2. Druhý pilíř - Společná zahraniční a bezpečnostní politika 3
1.3.1.3. Třetí pilíř - Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí 3
1.3.2. Právo EU vs. právo E.S. 4
1.3.3. Evropský ekonomický prostor (EEA) 4
1.3.4. Amsterdamská smlouva 4
2. HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE 5
2.1. IMPULS USA (MARSHALLŮV PLÁN) 5
2.2. VOJENSKÁ SPOLUPRÁCE, RADA EVROPY 5
2.3. VZNIK MONTÁNNÍ UNIE 6
2.4. ZALOŽENÍ EHS A EUROATOMU 6
2.5. VÝVOJ V 60. LETECH 7
2.5.1. První odmítnutí přihlášky Velké Británie 7
2.5.2. Vnitřní vývoj Společenství 7
2.5.3. Druhé odmítnutí Velké Británie 8
2.6. VÝVOJ V 70. LETECH 8
2.6.1. Posílení pozic Parlamentu 8
2.6.2. Směr k politické spolupráci - Evropská rada 8
2.6.3. První rozšíření - Velká Británie, Irsko, Dánsko (1973) 8
2.7. VÝVOJ V 80. A 90. LETECH 9
2.7.1. Druhé rozšíření - Řecko (1981) 9
2.7.2. Třetí rozšíření - Španělsko, Portugalsko (1986) 9
2.7.3. Vnitřní vývoj - směr k EU 9
2.7.4. Čtvrté rozšíření - Finsko, Švédsko, Rakousko (1995) 10
2.7.5. Vývoj posledních let - uvnitř i navenek 10
2.7.5.1. Přidružení k EU 10
2.7.5.2. Vnitřní reforma Evropské unie 11
3. INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE 11
3.1. KOMISE (ČL. 211, EX-ČL. 155) 11
3.1.1. Úkoly (pravomoc) 11
3.1.2. Složení, plnění povinností (čl. 213, ex-čl. 157) 12
3.1.3. Jmenování, funkční období, schválení Evropským parlamentem (čl. 214, ex-čl. 158) 12
3.1.4. Zánik Komise 12
3.1.5. Vnitřní struktura, přijímání rozhodnutí 13
3.2. RADA (ČL. 202, EX-ČL. 145) 13
3.2.1. Úkoly (čl. 202, ex-čl. 145) 13
3.2.2. Složení, předsednictví (čl. 203, ex-čl. 146) 13
3.2.3. Usnášení (čl. 205, ex-čl. 148) 13
3.2.4. Rada stálých zástupců - COREPER (čl. 207, ex-čl. 151) 14
3.3. EVROPSKÝ PARLAMENT (ČL. 189, EX-ČL. 137) 14
3.3.1. Úkoly, složení, politické strany 14
3.3.2. Vnitřní organizace 15
3.3.3. Zasedání a usnášení 15
3.3.4. Pravomoc Evropského parlamentu 15
3.3.4.1. Pravomoc legislativní 15
3.3.4.2. Pravomoc kontrolní 16
3.3.4.3. Ovlivňování a kontrola rozpočtu 16
3.4. SOUDNÍ DVŮR (ČL. 220, EX-ČL. 164) 16
3.4.1. Složení (čl. 221, ex-čl. 165), jmenování (čl. 223, ex-čl. 167) 17
3.4.2. Generální advokáti (čl. 222, ex-čl. 166) 17
3.4.3. Kancléř (čl. 224, ex-čl. 168) 17
3.4.4. Soud prvního stupně (čl. 225, ex-čl. 168a) 18
3.4.5. Řízení u Soudního dvora (zjednodušeně) 18
3.5. ÚČETNÍ DVŮR (ČL. 246, EX-ČL. 188A) 18
3.5.1. Složení, nezávislost (čl. 247, ex-čl. 188b) 18
3.5.2. Přezkum účetnictví (čl. 248, ex-čl. 188c) 19
4. OSTATNÍ ORGÁNY 19
4.1. HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR /ECOSOC/ (ČL. 257, EX-ČL. 193) 19
4.1.1. Složení, počet členů, jmenování (čl. 257-259, ex-čl. 193-195) 19
4.1.2. Předseda, jednací řád, orgány, konzultace (čl. 260-262, ex-čl. 196-198) 19
4.2. VÝBOR REGIONŮ (ČL. 263, EX-ČL. 198A) 20
4.3. EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA (ČL. 266, EX-ČL. 198D) 20
4.4. EVROPSKÁ RADA (ČL. 4 SMLOUVY O EU) 20
5. PRAMENY PRÁVA EVROPSKÉ UNIE 20
5.1. AKTY ČLENSKÝCH STÁTŮ 21
5.2. AKTY INSTITUCÍ SPOLEČENSTVÍ 22
5.2.1. Nařízení 22
5.2.2. Směrnice (direktiva) 22
5.2.3. Rozhodnutí 22
5.2.4. Doporučení 23
5.2.5. Stanovisko (vyjádření) 23
5.2.6. Normy ESUO 23
5.3. OBECNÉ ZÁSADY A PRINCIPY PRÁVA SPOLEČENSTVÍ 23
6. ORGÁNY SOUDNÍ MOCI, PROCESNÍ PŘEDPISY 24
6.1. ŘÍZENÍ O PORUŠENÍ SMLOUVY (ČL. 226, EX-ČL. 169) 24
6.2. ŽALOBA NA NEČINNOST (ČL. 232, EX-ČL. 175) 25
6.3. ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE /PRELIMINÁRNÍ, PREJUDICIÁLNÍ/ (ČL. 234, EX-ČL. 177) 26
6.4. ŽALOBY NA NÁHRADU ŠKODY (ČL. 235, EX-ČL. 178) 26
6.5. POSUDKOVÁ ČINNOST PRO ORGÁNY SPOLEČENSTVÍ (ČL. 300, EX-ČL. 228 ODST. 6) 27
6.6. PRACOVNĚPRÁVNÍ SPORY (ČL 236/EX-ČL. 179) 27
7. OBSAH 28