Primitivní myšlení a civilizovaná mysl - Claude Lévi Strauss

- C. L. Strauss zde zdůrazňuje, že mezi národy primitivními a mezi národy civilizovanými je v lidské mysli jen jediný skutečný rozlišovací znak a to je ten, že primitivní národy nemají písmo. Nazývá je tedy místo „primitivní národy“ jen „národy bez písma“.

- Charakter myšlení u „národů bez písma“ byl charakterizován dvěma způsoby:
1) B. K. Malinowským, který ve svém díle tvrdí, že myšlení všech „primitivních“ národů bylo a je určované základními životními potřebami. A že když víme, že nějaký národ je určovaný holými životními nevyhnutelnostmi jako hledáním obživy, sexuálními pudy atd. - tak již umíme vysvětlit jejich sociální instituce, víru a mytologie. Tato v antropologii velmi rozšířená kapacita se nazývá FUNKCIONALIZMUS. Malinowski zkrátka považuje tento způsob myšlení za podřadnější. (Utiliristická koncepce)

2) L. L. Bruhlem, který se domníval, že základní rozdíl mezi myšlením „primitivních národů“ a myšlením civilizovaných národů je ten, že primitivní myšlení je určované především emocemi a mystickými zobrazeními. (Emocionální či afektivní koncepce)