Popis:
Přímý styk = je základním prostředkem rozvíjení vztahu a realizace rodičovské role v situacích, kdy dítě a rodič nežijí společně. Dítě prostřednictvím přímého styku získává zejména pocit významu pro rodiče, zkušenosti s rozvíjením a navazováním důležitých mezilidských vztahů, osvojuje si celou řadu znalosti a dovednosti a v neposlední řadě může přímý styk pomoci napravit narušené citové vztahy. Přímý styk rodiče s dítětem může probíhat za přítomnosti dalších osob kromě oprávněného rodiče.
Nepřímý styk = může probíhat v celé řadě forem a podob, přičemž nejčastěji bude přirozeným doplňkem přímého styku. V některých případech, by mohl soud přistoupit k úpravě styku pouze v některé z nepřímých forem, například pokud se domnívá, že přímý styk není v zájmu dítěte, ale zároveň je potřeba zachovat pro něj do budoucna otevřený prostor. V rámci nepřímého styku lze rozpoznat linii oddělující formy styku, které zahrnují některou z forem komunikace mezi rodičem a dítětem a formy styku, které mají rodiče pouze informovat o záležitostech tykajících se dítěte. Styk zahrnující pouhé sdělování informací o dítěti nemá sám o sobě potenciál vytvořit nebo zachovat mezi rodičem a dítětem vzájemný citový vztah. Avšak doplňuje-li vhodně jiné formy přímého nebo nepřímého styku, může k jeho rozvoji přispět.
styk na neutrální půdě = místo, kde se dítě stýká s rodičem a nemá k tomuto místu žádné citové vazby - př. Krizové centrum, hřiště, které dítě nezná, atd.
styk pod dohledem = styk rodiče s dítětem, kterému je přítomen sociální pracovník
řízený styk = styk nařízený soudním rozhodnutím - kdy, kde, na jak dlouho
plán navykacího režimu = navržen pro dítě a rodiče, a to pro specifickou situaci, kdy dítě ztratilo kontakt a vazbu s jedním z rodičů. Místo pro navykací režim se utváří v situaci, kdy soud jedná o úpravě styku dítěte s rodiči. Samotný plán navykacího režimu vychází z legislativních změn, které přinesla novela občanského soudního řádu v roce 2008. Konkrétně se jedná o ustanovení, která se dotýkají výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, upraveného v § 272 až § 273 zákonu č. 295/2008.
Klíčová slova:
případová studie
střídavá péče
práva dítěte
matka
otec
lidské práva
Obsah:
- 1. Na serveru nalus vyhledejte nálezy Ústavního soudu ve věci střídavé péče, zejm.
2. Na serveru hudoc vyhledejte rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci porušovaní práv otců v České republice.
3. Ve Sbírce zákonů vyhledejte Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod.
4. Ve Sbírce zákonů vyhledejte Úmluvu o právech dítěte.
5. Ve Sbírce mezinárodních smluv vyhledejte Úmluvu o styku s dětmi a o Evropskou Úmluvu o výkonu práv dětí.
6. Právní úpravu rodičovské odpovědnosti, osobní péče a styku rodičů s dětmi, hmotněprávní (NOZ) i procesněprávní (OSŘ, ZŘS).
7. Termíny:
8. Význam článků 6, 8 a 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod pro české a evropské rodinné právo a vyvoďte pro dané téma příslušné závěry. Jaký je rozdíl mezi právem na soukromý život a právem na rodinný život?
9. Došlo v daných věcech ke střetu práv?
10. Po přezkoumání rozhodnutí Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva vytvořte vlastní právní větu.
11. Zvažte, jakými prostředky lze docílit rovnováhy mezi právy dítěte, matky, otce. Co je to princip poměrnosti?
12. Naformulujte „ideální“ dikci zákona ve vazbě na právo dítěte na péči obou rodičů.
13. Co patří do participačních práv dítěte? Co je nejlepší zájem dítěte? Musí názor a přání dítěte vždy korespondovat názoru a přání rodičů? Má dítě právo, resp. povinnost žít, resp. stýkat se se svými rodiči, resp. sourozenci, prarodiči, ostatními příbuznými a osobami blízkými? Jaké má postavení otec dítěte, určený soudním rozhodnutím proti vůli matky?
14. Naformulujte petit otce, který se domáhá střídavé péče.
15. Pro případ, že by otec neměl po delší dobu možnost dítě vídat, naformulujte v zájmu dítěte petit ve věci pozvolného navazování kontaktu, tj. přímého styku s dítětem. Aby se otec vyhnul konfliktům s matkou, naformulujte předávání dítěte na neutrální půdě.
16. Naformulujte petit matky, která otci v přímém styku s dítětem v zásadě bránit nechce, nicméně má obavy z nepřipravenosti a nezkušenosti otce, případně se s ním nechce z důvodu předchozího násilného chování dále potkávat. Má za to, že v zájmu dítěte je pozvolné navazování, resp. obnovování kontaktů s otcem a styk za aktivní účasti odborníka.