Psychologické metody pro posuzování a hodnocení osobnosti źáka

V úvodu této kapitoly musíme učinit jednu poznámku. O posuzování a hodnocení žáka můžeme mluvit ve dvou polohách. Jedna se vyjadřuje spíše k metodické stránce problému, to znamená, že nabízí orientaci potřebnou pro metodickou dovednost učitele (seznamuje ho s příslušnými pojmy a orientuje ho v možnostech použití jednotlivých nástrojů pro hodnocení a posuzování žáků). Druhá se zaměřuje na psychologické důsledky takového hodnocení a interpretaci výsledků učitelem (s ohledem na vytváření vztahů mezi učitelem a žákem, mezi žáky navzájem), na formování atmosféry ve třídě a na postoje žáka k učení obecně. V tomto smyslu bychom mohli například konfrontovat tradiční přístup k hodnocení žáka, jak ho většina z nás zažila v osobní zkušenosti současné školy a tzv. intervenující přístup k hodnocení žáka, který do současné školy proniká v důsledku tlaku na humanizaci procesu vzdělávání.

Připouštíme, že tato kapitola věnuje prostor převážně první, tedy metodické stránce problému hodnocení a posuzování žáka, zatímco psychologickým důsledkům různých forem hodnocení žáka věnujeme větší prostor na příslušných seminářích.

Poznámka o tradičním a intervenujícím přístupu k hodnocení žáka by však neměla smysl, kdyby si student neodnesl alespoň minimální představu o povaze základních rozdílů v obou přístupech. Proto se je pokusíme velmi stručně naznačit.