Psychologie osobnosti a sociální psychologie (Úvodní kapitoly)

1. Vývoj předvědecké psychologie
Kořeny psychologie a sociální psychologie, v nejširším smyslu slova, jsou staré jako lidstvo samo. Biologicky jsme druh společenský, tedy žijící a přežívající pouze ve společenství ostatních.
Po dlouhé desítky tisíc let se upevňovalo chování, které bylo pro zachování a vývoj druhu optimální, a které umožňovalo přežít nejen fyzicky nejsilnějším, ale i těm, kteří se nejlépe naučili, postihovat změny v prostředí nejen přírodním ale i společenském tedy např. i změny v náladě ostatních členů své skupiny, zvláště těch silnějších, a uměli na ně správně a rychle reagovat. Rychle rozpoznat zda zvolit BOJ či ÚTĚK.
Náš dávný předek se musel naučit jak správně pochopit, předvídat či dokonce ovlivnit chování ostatních členů své sociální skupiny, která jim umožňovala přežít. Aby mohl společně s ostatními obstarávat potravu, starat se o mláďata a chránit své obydlí, musel se naučit v průběhu těchto společných činností rozvíjet i třetí možnost kontaktu mezi jedinci - spolupráci . Proto se museli naučit vnímat i jemné změny chování ostatních, včas je pochopit, správně na ně reagovat a domlouvat se - komunikovat.
Podle Koukolíka (1997, str. 237 - 238): „by úsvit vědomí mohl souviset s vývojem schopnosti rozlišovat mezi nejzákladnějšími pocity příjemného a nepříjemného a jejich vazbou na dlouhodobou paměť a proměny vnitřního prostředí. Niterné vědomí nemusí znamenat pocit živého tvora, že něco poznává, ale že je mu příjemně nebo nepříjemně.
Soudí se, že se empatie vyvinula jako součást schopností „číst" citové a motivační stavy členů vlastní skupiny na základě vědomí vlastních pocitů. Je vývojově výhodná, protože zvyšuje soudržnost členů skupiny. Vedle toho je samozřejmě klíčem k podvádění a manipulacím.
Vývoj lidského vědomí a sebeuvědomování souvisí s vývojem lidského mozku. ... v průběhu posledních dvou milionů let, se mozek hominidů začal postupně zvětšovat na trojnásobek, čímž dosáhl objemu mozku dnešního člověka. Nejnápadnější je zvětšování objemu čelních mozkových laloků, zejména jejich prefrontálních oblastí ."